Článek
Zhoršující se kvalitu vody potvrdili vědci i Povodí Vltavy, ale také studie, kterou zadal Jihočeský kraj a prezentoval ji spolek Lipensko pro život. Vyplývá z ní, že za zhoršením nestojí jeden konkrétní viník, ale kombinace faktorů. Analýza vychází z dlouhodobých dat o kvalitě vody, teplotě, odpadních vodách i rybolovu, ale také ze speciálně provedených měření.
Zdroje znečištění
„Dlouhodobě se hledal jeden viník a svalovala se vina na chataře, ale realita je jiná. Znečištění Lipna je výsledkem kombinace více zdrojů – od zanedbané infrastruktury na čištění odpadních vod přes chov dobytka až po rybolov – a je zřejmé, že současná infrastruktura již nedokáže zvládnout dopady turistického zatížení,“ řekla předsedkyně spolku Pavla Setničková.
Studie identifikovala několik hlavních zdrojů znečištění biologicky dostupným fosforem: odpadní vody z centrálních čistíren a odlehčování kanalizace (20 %), rozptýlené znečištění z domovních čistíren a objektů bez kanalizace (14 %), chov dobytka na pastvinách (11 %) a sportovní rybolov (7 %).
Zbývajících 48 procent biologicky dostupného fosforu pochází z přirozeného pozadí.
Oteplování podporuje růst sinic
Situaci zhoršuje klima i samotná nádrž. Růst sinic podporuje globální oteplování – teplota vody vzrostla od konce 70. let téměř o tři stupně Celsia. Dalším faktorem je tzv. vnitřní zatížení nádrže: až třetina fosforu se ročně ukládá v sedimentech a následně se znovu uvolňuje do vody, čímž se problém dále prohlubuje.
Některé snímky z minulého období vůbec nepřipomínají oblíbenou turistickou destinaci.
„Lipno se postupně mění ve fosforovou bombu. Bez razantních kroků hrozí, že se jeho stav bude dál rychle zhoršovat, což může mít nejen dopad na kvalitu vody a přírodu, ale také na ekonomickou stabilitu regionu,“ konstatovala Dana Špatenková z členského spolku z Černé v Pošumaví.
Sinice v Lipně zkoumali i vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří na problém také výrazně upozornili.
„Tento trend je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého vývoje eutrofizace a probíhajících klimatických změn, které mohou měnit sezonní dynamiku a stabilitu vodních ekosystémů,“ zmínil už dříve Petr Znachor z centra.
O situaci s vodou se baví i obce a celá řada místních včetně podnikatelů. „Samozřejmě, že se mění i počasí. Třicítky přes léto nejsou nyní nic výjimečného, a naopak v zimě se dříve lyžovalo už v listopadu. To bylo nyní nemyslitelné,“ připustil podnikatel Jiří Falout.
Upozornil však, že Lipno má bezesporu stále co nabídnout a voda se bude zlepšovat i s investicemi do infrastruktury.