Článek
Nová teorie zpochybňuje dlouholetý předpoklad, že se vesmír bude rozpínat věčně.
Současný vědecký konsenzus uvádí, že náš vesmír vznikl přibližně před 13,8 miliardy let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením jeho počátku je teorie velkého třesku, podle které se vesmír zformoval z horkého, hustého a malého bodu, jenž se od té doby nepřetržitě rozpíná.
Díky pozorování rozpínání vesmíru vědci navrhli několik teorií jeho konce. Za nejpravděpodobnější je dlouhodobě považována teorie velkého ochlazení (anglicky Big Freeze). Ta předpokládá, že vesmír se bude navždy rozpínat a ochlazovat, až se stane chladným, temným a prázdným.
Další možnou teorií je tzv. velký křach (anglicky Big Crunch), který je v podstatě opakem velkého třesku (Big Bang).
Podle teorie velkého křachu se rozpínání vesmíru zpomalí a zastaví. Vlivem gravitace se pak vesmír začne smršťovat a všechny planety, hvězdy a galaxie se začnou přibližovat k sobě.
Nakonec vesmír zkolabuje do jednoho extrémně hustého a horkého bodu, který nazýváme singularita.
Teorie velkého křachu existuje již několik desítek let, avšak nová studie publikovaná vědci z Cornellovy univerzity v USA, Šanghajské univerzity v Číně a Mezinárodního fyzikálního centra ve Španělsku (DIPC) danou hypotézu aktualizuje na základě nově dostupných dat.
Podle autorů studie není temná energie, která je považována za hybnou sílu zrychlujícího rozpínání vesmíru, ve skutečnosti konstantní. Uvádějí, že se mění v čase v důsledku vlivu ultralehkých částic zvaných axiony.
V současnosti se vesmír rozpíná díky kladné a zřejmě konstantní temné energii. V budoucnosti by se však tato energie mohla změnit na zápornou, což by vedlo ke zpomalení, zastavení a nakonec obrácení rozpínání vesmíru. Ten by se začal smršťovat.
Vesmír má dohromady existovat 33,3 miliardy let
Vědci navrhli nový model s názvem axion Dark Energy (aDE), tedy axionová temná energie. Tento model vychází z aktuálních údajů astronomického průzkumu Dark Energy Survey (DES), jenž sbírá data o vzdálených galaxiích a struktuře vesmíru s cílem pochopit, jaký význam má temná energie.
Autoři studie také využili data ze spektroskopického přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument), který se nachází v americké Arizoně a pomocí mapování vesmíru ve 3D dokáže určit, jakou rychlostí se vesmír rozpíná.
Jak uvádí web Science Alert, podle nového modelu je životnost vesmíru odhadována na 33,3 miliardy let od jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že vesmír je v současnosti starý 13,8 miliardy let, jeho konec by měl nastat za 20 miliard let.
Tato nová predikce tak přímo zpochybňuje teorii velkého ochlazení, neboť předpokládá, že vesmír dosáhne maximálního rozpínání přibližně za sedm miliard let a následně by se měl začít smršťovat.
Autoři studie zároveň upozorňují, že pravděpodobnost vývoje temné energie do záporných hodnot je vysoká, ale ne absolutní. Budoucí přesnější data by tak mohla tyto závěry zpřesnit i vyvrátit.
I přesto tato studie představuje významný pokrok v našem chápání vesmíru, protože přináší jednu z mála konkrétně modelovaných předpovědí konce vesmíru, které lze v budoucnu ověřit pomocí dat.
