Článek
Michal Misiak z Vratislavské univerzity a Petr Tureček z Univerzity Karlovy zkoumali lidské tělo jako zdroj potravy a analyzovali jeho energetickou hodnotu i problémy, které může člověku jeho konzumace přinést. Výsledek: biologicky vzato kanibalismus jednoduše nenabízí žádný přínos, shrnul týdeník Spiegel.
Zdravotní rizika
Jak konstatovala agentura Reuters, badatelé z Polska a České republiky tedy zjistili, že z kanibalismu se v lidských společnostech celkově stalo tabu ne z instinktivní averze, ale proto, že je škodlivý pro populace, které ho praktikují. Když lidé jedí jiné lidi, vede to k nemocem a epidemiím, které podle výzkumníků mohou zničit celé populace.
„Z kalorického hlediska je lidský jedinec průměrnou potravou… Klíčový problém však spočívá jinde: v riziku infekce. Patogeny mají snazší práci, protože se přesunou do organismu s takřka identickou fyziognomií,“ uvedl Misiak ve zprávě polské univerzity.
Model použitý vědci ukázal, že zdravotní rizika rostou exponenciálně, když kanibalové pojídají jiné lidojedy. Ani vaření nedokáže zlikvidovat infekční bílkoviny, které mohou vyvolávat neurologické nemoci.
Jednou z takových nemocí, označovanou jako kuru, kdysi trpěli kanibalové z Papuy-Nové Guineje, kteří pojídali své zemřelé příbuzné s vírou, že tím osvobodí jejich ducha.
Petr Tureček ČTK sdělil, že s každým článkem potravního řetězce, kdy například kráva sní trávu a ji pak následně vlk, dostanou patogeny z kořisti šanci uchytit se v predátorovi. Vzhledem k tomu, že potenciálních patogenů je mnoho a takovou šanci dostane každý z nich, roste s délkou potravního řetězce pravděpodobnost, že se alespoň jednomu podaří vyvinout adaptaci, která stěhování se do dalších hostitelů usnadní.
Proto musí mít podle Turečka masožravci odolnější imunitní systém než býložravci, kteří jedí jen rostlinnou potravu. Čím je totiž fylogenetická vzdálenost, tedy čas od posledního společného předka menší, tím větší podíl patogenů může přeskočit z kořisti na predátora.
„Kanibalismus je v tomto kontextu nejnebezpečnější strategií, protože kořist i predátor patří ke stejnému druhu, a tedy podíl patogenů, které se mohou uchytit jak v jednom, tak v druhém, je nejvyšší. Zároveň tu mohou vznikat velmi dlouhé, potenciálně nekonečné potravní řetězce, pokud kanibal sní kanibala, který snědl kanibala a tak dále,“ vysvětlil Tureček.
Komunity, které se nezbavily kanibalismu, nepřežily
Podle dvojice vědců přispěla právě škodlivost pojídání lidí ke vzniku tabu zapovídajícího kanibalismus.
„Tabu funguje jako evoluční pojistka. Naše výsledky naznačují, že to byla biologicky zdůvodněná reakce na epidemiologické riziko. Komunity, které se nezbavily kanibalismu, zkrátka nepřežily,“ dodal Misiak.
Studie byla publikována 30. června v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
