Článek
Švédův stůl leží u Ochozu u Brna. Před sto lety se v jeskyni našla čelist neandertálce. V 50. letech se tam pak konal rozsáhlý výzkum, při němž byly z podzemí vyvezeny stovky metrů krychlových kamení a nejrůznějších úlomků. V roce 2019 začali archeologové v rámci revizního výzkumu suť zkoumat. Právě mezi tímto odpadem se našel i pravěký kůň.
Archeologický klenot v hromadě navážky
„Za dlouhá tisíciletí svrchní vrstva vápencového masivu v jeskyni opadala a její výzdoba, do níž patřila i rytina koně, skončila na podlaze. Pak z ní byl vyvezen kamenný blok s rytinou. Kůň se na ní objevil až při práci v laboratoři,“ řekl Novinkám Petr Škrdla z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Pro výzkumníky to bylo velké překvapení.
Na snímku proplachování úlomků před jeskyní Švédův stůl
Vědci starou suť z jeskyně proplachují ve vodě. Trochu to připomíná rýžování zlata. Voda odplaví prach a písek, nezůstanou zlaté nugety, ale kamínky a úlomky. Odborníci z nich vyberou ty, které jsou nejzajímavější. Odvážejí si je k dalšímu zkoumání do laboratoře. Jde o mravenčí práci a s ohledem na velké množství navážky bude její probírka trvat léta.
Analýzy potvrdily, že kámen pochází přímo z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a že rytiny byly vytvořeny kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu neboli kulturu lovců sobů z poslední doby ledové. Otázkou je, jak přesně byla rytina využívána.
Nešlo o výzdobu, šlo o kultovní obrazce
Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně, místy překryté soustavou dalších linií. Tento způsob zacházení s obrazem, tedy jeho dodatečné narušení či „překreslení“, je dobře známý ze stejného období ze západní Evropy. Vědci to vysvětlují tím, že takovéto rytiny nebyly jen výzdobou nějakého prostoru, ale sloužily k rituálům lovců.
„Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ vysvětlil Škrdla. Nález ze Švédova stolu ukazuje, že skupiny magdalenských lovců na Moravě byly součástí evropského kulturního prostoru.
Úlomky čelisti a lebky neandertálce, které se našly v jeskyni Švédův stůl.
Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové, a to jak z hlediska obživy, tak symboliky. Rytina vznikla v době, kdy v okolí jeskyně nebyly současné husté lesy, ale tzv. chladná step, na níž se pásli nosorožci, stáda sobů a koní. K těm současným měli daleko.
Tehdejší kůň vzdáleně připomínal exmoorské poníky, kteří se pasou v Národním parku Podyjí.
Na výzkumu se podíleli australští archeologové. O rytině informoval i prestižní mezinárodní časopis Journal of Paleolithic Archaeology.
