V Kateřinské jeskyni našli tajemný úlomek břidlice s klínovým písmem

Kateřinská jeskyně byla již v pravěku významnou svatyní. Archeologové v ní objevili obrazce, které vytvořili tehdejší lovci. Našli i mušličky, z nichž si vyrobili přívěšky. Před dvěma roky však vědce zaskočil nález dvou břidlicových destiček s podivnými postavami.

„Jde o bohy Chetitů pochodující podsvětím. Stejný výjev lze najít ve svatyni Yazilikaya v dnešním centrálním Turecku. Laboratorní rozbor složení těchto dvou úlomků ukázal, že opravdu pocházejí právě z této oblasti,“ řekl Novinkám Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR.

Vědci v uplynulých letech zkoumali usazeniny z Kateřinské jeskyně. Jinými slovy vykopali hlínu a tu přesypali přes síto, aby jim ani drobný úlomek neunikl. Samozřejmě ale unikl.

V uplynulých dnech se rozhodli, že již zkontrolované sedimenty prověří znovu. Když z jedné hrudky odstranili hlínu, ukázalo se, že jde o břidlicovou destičku s klínovým písmem.

Je více než pravděpodobné, že úlomek s klínovým písmem tvořil kdysi jeden celek se dvěma úlomky s pochodujícími bohy. Tloušťka materiálu se shoduje. Otázkou ale je, jak se tajemné destičky dostaly až do Kateřinské jeskyně. V časech existence říše Chetitů panoval na Blízkém východě starověk, zatímco centrální Evropa měla stále ještě pravěk. Byly to odlišné světy.

„Buď se destičky z říše Chetitů skutečně již tehdy dostaly nějak do svatyně v Kateřinské jeskyni, anebo tam mohla být tato historická keramika přivezena z Turecka někdy před 150 lety, kdy se v jeskyni začalo bádat, a byla tam zakutána jako podvrh,“ popsal Zajíček.

Ať už je to jakkoli, rozhodně to podle vědců nijak nesnižuje význam Kateřinské jeskyně. Za uplynulých šest let v ní totiž nalezli třináct kreseb z doby kamenné, tedy z období samotného počátku lidských dějin. Jde o nejstarší jeskynní umění ve střední Evropě.