Článek
Tým šestnácti vědců z různých zemí světa strávil několik týdnů průzkumem náhorní plošiny Lisima na severu Angoly. Výsledky expedice naznačují, že tato odlehlá oblast ukrývá překvapivě pestrý svět rostlin i živočichů.
Země, kam se vědci dlouho nedostali
Lisima leží ve výšce přes 1800 metrů nad mořem a patří k biologicky nejméně prozkoumaným oblastem afrického kontinentu. Jde o jedinečný horský ekosystém, který zároveň funguje jako důležitá zásobárna vody pro čtyři velké africké říční systémy – Kongo, Okavango, Zambezi a Kwanza.
Přesto o zdejší přírodě vědci dlouho věděli jen velmi málo.
„Bylo to jedno z posledních skutečných biologických bílých míst v Africe,“ uvedl vedoucí expedice Rob Taylor z organizace The Wilderness Project. Podle něj právě dlouhodobá izolace oblasti umožnila zachování jedinečných druhů a ekosystémů.
Dostat se do oblasti přitom nebylo jednoduché. Výzkumníci se potýkali s rozbahněnými cestami, kvůli nimž některá vozidla uvízla v terénu i celý den, řešili technické poruchy a několik členů expedice během výpravy onemocnělo malárií. Navzdory náročným podmínkám se jim však podařilo zdokumentovat desítky dosud neznámých druhů.
Modře zářící pavouk i nové druhy vážek
Největší pozornost zahraničních médií vzbudil drobný krabí pavouk, který se pod ultrafialovým světlem rozzáří výraznou modrou barvou.
Podle vědců však představuje pouze jeden z mnoha zajímavých nálezů. Výprava přinesla nové poznatky nejen o místních živočiších, ale také o rostlinách a dalších složkách zdejší přírody.
Expedice zaznamenala osm dosud nepopsaných druhů vážek, tři nové druhy kobylek a desítky motýlů a můr, které mohou být pro vědu zcela nové. Výzkumníci narazili také na neobvyklého křižáka připomínajícího berušku. Zajímavým nálezem byli i takzvaní obrnění cvrčci, kteří mají pevnou vnější schránku a výrazné ostny. Objevili také dosud neznámé druhy housenek.
Mezi zaznamenanými rostlinami pak nechyběly například masožravé rosnatky, které získávají živiny lapáním drobného hmyzu, nebo rozmanité druhy orchidejí.
Samotný nález neznámého organismu však ještě automaticky neznamená, že jde o nový druh. Vědci musí jednotlivé exempláře podrobně porovnat s již známými druhy a provést jejich formální vědecký popis. Celý proces může trvat měsíce, někdy i roky.
Většina objevených organismů proto nyní čeká na další analýzy. Teprve ty ukážou, kolik z nich skutečně představuje druhy dosud neznámé vědě.
Závod s časem
Podle odborníků přichází výzkum v pravý čas. Oblast totiž čelí rostoucímu tlaku těžby, kácení lesů i vypalování krajiny.
Vědci proto chtějí co nejrychleji zdokumentovat nejen dosud neznámé druhy živočichů, ale i místní rostlinstvo a další součásti tohoto výjimečného prostředí.
„Nemůžeme chránit to, co neznáme,“ připomínají členové expedice.
Výzkum náhorní plošiny Lisima tak podle nich není jen pátráním po nových druzích. Může také pomoci lépe porozumět jednomu z posledních velkých a dosud málo prozkoumaných horských ekosystémů Afriky a přispět k jeho ochraně.
