Článek
Jenže sami učitelé děti k takovému přístupu často vedou. Podle průzkumu Nakladatelství Fraus, který se uskutečnil v dubnu 2010 mezi 307 učiteli základních a středních škol, jsou pro 68 % učitelů preferovaným zdrojem informací internetové vyhledávače, především pro jejich všeobecnou dostupnost a rychlost. Své žáky na ně odkazuje 43 % vyučujících, 35 % doporučuje otevřenou internetovou encyklopedii Wikipedii. Pouze jedno procento učitelů v průzkumu uvedlo, že své žáky na internetové zdroje nikdy neodkazuje.
Ctrl-C - Ctrl-V
„Častokrát jsme svědky toho, že děti mají tendenci informace automaticky přebírat stylem Ctrl-C - Ctrl-V, tedy vybírat příslušné pasáže z elektronických textů a bez jakékoli změny je vkládat do školních cvičení,“ říká Lenka Hanzlíková z Městské knihovny Praha. „Není to chyba internetu jako takového, ani tvůrců webových stránek. Klade to ale nároky na přístup vyučujícího anebo knihovníka, kteří musí v dětech pěstovat respekt k původu informací,“ dodává.
„Riziko vyhledávačů spočívá v tom, že děti často nedokáží získané informace bez další interpretace a procvičení zařadit do souvislostí,“ upozorňuje Jiří Havlík, vedoucí odborných konzultantů Nakladatelství Fraus. Zatímco učitel má podle něj za úkol s pomocí výukových materiálů provést žáka k pochopení probírané látky, internetový vyhledávač dítě často spíše rozptyluje, nabízí mu příliš mnoho odpovědí a navíc v jazyku, který mu je cizí.
Vyhledávače by podle Havlíkova názoru nikdy neměly převážit nad strukturovanou školní látkou, v níž se jednotlivý poznatek stává součástí výuky. Havlík zdůrazňuje, že snížené porozumění internetovým textům platí zejména pro základní školy.
Sedmákův referát: marxistická historiografie a hegemonie polních obcí
„Husitství (někdy také husitské války, husitská revoluce, v marxistické historiografii také husitské revoluční hnutí) představuje hnutí vzešlé z reformního proudu v katolické církvi, které odvozuje svůj původ od učení Mistra Jana Husa a žádá dalekosáhlou reformu církve... Jako další předěl je chápán rok 1427, kdy se upevnila hegemonie polních obcí a zároveň v Praze proběhl převrat, který znamenal příklon k radikálnímu husitismu pražského souměstí.“
Vyjadřují se tak běžní žáci běžných sedmých tříd běžných českých základních škol? Ne, je to výňatek z příslušného hesla internetová Wikipedie. Konkrétní školák, jehož jméno v této souvislosti není důležité, ale nepovažoval za nutné ve své práci tento zdroj uvést a už vůbec se nanamáhal podat zjištěná fakta vlastními slovy. Že by mu tento způsob procvičení klávesových zkratek jakkoli rozšířil obzory a umožnil mu pochopit alespoň něco z dění v českých zemích za časů jednookého vojevůdce, o tom lze s úspěchem pochybovat.
Vyhledávače nenahradí učebnici, ideální je ale jejich kombinace
Odborníci na didaktiku vidí v tomto trendu klady i určitá rizika. „Je do značné míry pozitivní, že si děti touto formou osvojují informace a máme z mnoha stran ověřené, že interaktivní schopnosti počítačů a internetu zvyšují chuť dětí do učení,“ tvrdí Jiří Havlík z Nakladatelství Fraus. Vyhledávače by ale podle jeho názoru nikdy neměly převážit nad strukturovanou školní látkou, v níž se jednotlivý poznatek stává součástí výuky.
Naopak učebnice rozvíjejí u žáků schopnost budovat vědomosti adekvátně k jejich věku a úrovni znalostí. „Pokud si představíme systém vzdělání jako svého druhu budovu rostoucí od základů, pak fakta v učebnicích představují cihličky, se kterými si žáček poradí, bude je umět vzít do ruky, nebudou pro něho příliš těžké ani neforemné. Právě proto je těžké napsat dobrou učebnici: autor se musí trefit do věku a situace, kterou žáci žijí,“ řekl psycholog Jiří Šimonek z agentury DAP Services, která se zabývá zejména výzkumy v oblasti školství.
Také z analýzy, kterou DAP Services provedlo na rozsáhlém vzorku 10 963 studentů středních škol, ale vyplynulo, že jako informační zdroj u nich před učebnicí (24 %) poměrně jasně vyhrává internet (41,2 %).
Spontánně poznávací a formálně přejímací proces učení
„Srovnáme-li internet a učebnice z jiného úhlu pohledu, a to aktivace dvou paralelních procesů učení – spontánně poznávacího a formálně přejímacího - bilance vyhlíží odlišně,“ uvádí Šimonek. „Pokud nepotřebuji nijak zvlášť jevu nebo zadanému úkolu rozumět, stačí jako odpověď přejmout informace z internetu. Jestliže naopak chci problému reálně porozumět a dát ho do souvislostí s již dříve poznaným, je výhodnější sáhnout po učebnici.“
Pokud při studiu využijeme učebnici a internet dohromady, přinese nám to vyšší aktivaci obou procesů učení. „Zkombinujete-li oba informační zdroje, pak daný jev pochopíte a zároveň budete informačně pohotoví a ‚nabití‘. Při poznávání v souvislostech budete díky učebnici efektivnější a zároveň se vám vlivem internetu zvýší pravděpodobnost, že budete „mít pravdu“, to znamená, že se výrazně přiblížíte úrovni toho, co je v současnosti již objevené a poznané,“ dodává Šimonek.