Česká lékařka odhalila, jak může rakovina unikat imunitnímu systému

Objev, publikovaný v odborném časopise Nature Communications, přináší nové poznatky, jak se rakovina šíří organismem. Podle univerzity, která o tom nyní informovala, to rovněž otevírá nové možnosti vývoje cílené protinádorové léčby.

Výzkum se zaměřil na nejčastější nádorové onemocnění žen: karcinom prsu. Právě metastázy jsou zodpovědné za přibližně 90 procent úmrtí souvisejících s tímto onemocněním. Aby se nádorové buňky mohly šířit do dalších orgánů, musí nejprve uniknout přirozené obraně organismu. A konkrétně tento mechanismus se vědcům podařilo objasnit.

Hlavní autorkou studie je česká lékařka a vědkyně Pavla Tichá, která působí na Klinice plastické chirurgie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Výzkum realizovala během svého působení na Kalifornské univerzitě v San Francisku. Na studii se podílel i český spoluautor Martin Žídek a další členové mezinárodního výzkumného týmu.

„Stále ještě dostatečně nerozumíme tomu, jak se nádorovým buňkám daří unikat imunitnímu systému a přežívat navzdory jeho obranným mechanismům. Naším cílem bylo pochopit, co jim to umožňuje,“ poznamenala Tichá.

Imunitní systém běžně rozpoznává a likviduje buňky, které se chovají abnormálně. Nádorové buňky si ale během svého vývoje vytvářejí mechanismy, které jim umožňují této kontrole uniknout. Vědci zjistili, že zásadní roli v tomto procesu hraje protein NCOR2.

„Zjistili jsme, že NCOR2 pomáhá nádorovým buňkám skrývat se před imunitním systémem. Ten je pak hůře rozpoznává a nedokáže proti nim účinně zasáhnout,“ vysvětlila.

Bílkovina NCOR2 funguje jako tzv. epigenetický regulátor: ovlivňuje, které geny budou v buňce aktivní, aniž by měnil samotnou DNA. Tým prokázal, že tento protein potlačuje tvorbu molekul na povrchu nádorových buněk, podle nichž je imunitní systém rozpoznává jako nebezpečné. Díky tomu mohou nádorové buňky přežívat a vytvářet metastázy.

Výzkumníci analyzovali vzorky pacientek s rakovinou prsu a výsledky ověřili v pokročilých laboratorních modelech. Ukázalo se, že omezení funkce proteinu NCOR2 obnovilo protinádorovou imunitní odpověď a výrazně zpomalilo – v některých případech až zastavilo – růst metastáz.

Podle vědců tak o vzniku metastáz nerozhoduje jen schopnost nádorových buněk rychle růst, ale také jejich schopnost uniknout imunitnímu systému.

„Naše výsledky odhalují mechanismus, kterým nádorové buňky unikají imunitnímu systému. To otevírá nové možnosti vývoje cílených terapií, které by mohly zabránit vzniku nebo dalšímu růstu metastáz,“ uzavřela doktorka Tichá, která obecně ve své práci propojuje klinickou medicínu se základním biomedicínským výzkumem a hledá biologické mechanismy, které mohou vést k novým diagnostickým a léčebným postupům.