Článek
Podle nové studie výzkumné organizace Climate Central, která analyzovala data z 1338 měst, ztrácí průměrný člověk téměř 56 hodin spánku ročně v důsledku vysokých nočních teplot. Při běžném osmihodinovém spánku to odpovídá zhruba sedmi nocím.
Největší ztráty zaznamenali vědci v tropických a subtropických oblastech. Nejhůře jsou na tom města na Blízkém východě, jejichž obyvatelé přicházejí téměř o 100 hodin spánku ročně.
Směrem k pólům se dopady zmírňují. Obyvatelé severnějších oblastí zažívají méně horkých nocí, a proto přicházejí o méně spánku. V Evropě se roční ztráta pohybuje od přibližně 50 hodin ve Středomoří po méně než 20 hodin na severu kontinentu. Pražané podle studie ztrácejí v průměru 22 hodin spánku ročně.
Vědci vycházeli z dřívější studie, v níž téměř 50 tisíc lidí po celém světě nosilo speciální náramky sledující kvalitu spánku v různém počasí. Tyto údaje následně propojili s naměřenými minimálními nočními teplotami ve vybraných městech a porovnali dvě období: 1970-1975 a 2020-2025.
Zhoršení nálady i imunity
Analýza ukázala, že téměř ve všech sledovaných městech se za 50 let množství ztraceného spánku nejméně zdvojnásobilo a ve více než polovině měst dokonce více než ztrojnásobilo. Autoři studie tento vývoj přisuzují pokračujícím klimatickým změnám.
Průměrná roční ztráta spánku ve vybraných světových městech v letech 2020–2025
„Léta jsou horká. Vždycky byla. Globální oteplování ale způsobuje, že teplé noci jsou stále častější a intenzivnější. Klimatické změny tak skutečně zesilují přirozenou ztrátu spánku,“ uvedla hlavní vědecká pracovnice organizace Climate Central Kristina Dahlová.
Podle odborníků mohou být zdravotní důsledky dlouhodobého nedostatku spánku významné. Je spojován se zhoršením nálady, kognitivních schopností, produktivity i s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a oslabením imunitního systému.
Některé skupiny obyvatel jsou přitom zranitelnější než jiné. U seniorů je dopad více než dvojnásobný ve srovnání s lidmi ve středním věku. Obyvatelé zemí s nižšími příjmy pak čelí téměř třikrát vyšším dopadům než lidé žijící v bohatších státech.
Evropa patří mezi regiony, které se oteplují nejrychleji. Podle údajů o úmrtnosti z 27 evropských zemí si letošní červnová vlna veder vyžádala více než 10 tisíc nadúmrtí (ukazatel, který vyjadřuje počet úmrtí nad rámec běžného, očekávaného průměru v dané populaci za určité období - pozn. red.). Nedostatek spánku způsobený stále častějšími horkými nocemi může být jedním z faktorů, které zdravotní rizika spojená s vedry dále zvyšují.
