Článek
Statistiky úmrtnosti zveřejnila organizace EuroMOMO, za kterou stojí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Data byla shromážděna ve 27 evropských zemích během týdne od 22. do 28. června.
Ve stejném období zasáhla velkou část Evropy včetně Česka výrazná vlna veder. Podle zveřejněných údajů bylo během horkého týdne zaznamenáno 10 650 nadúmrtí, přičemž více než devět tisíc z nich připadalo na osoby ve věku 65 let a starší.
„Takový nadměrný počet úmrtí v této části roku je neobvyklý. Je to opravdu vysoké číslo,“ uvedl pro agenturu Reuters Lasse Vestergaard, hlavní lékař dánského Statens Serum Institutu, který je hostitelskou institucí sítě EuroMOMO.
Podle vědců neexistují žádné jiné známé významné faktory, které by mohly vysvětlit nárůst úmrtnosti v Evropě o více než deset tisíc případů během jediného týdne. „Je těžké to vysvětlit něčím jiným než extrémním horkem,“ dodal Vestergaard.
Klimatická změna zvyšuje riziko extrémních veder
Vlny veder jsou často označovány za tichého zabijáka, protože jejich dopady nejsou na první pohled tak patrné jako u jiných přírodních katastrof. Extrémně vysoké teploty mohou způsobit úpal a významně zvyšují riziko kardiovaskulárních i respiračních komplikací, zejména u seniorů a dalších zranitelných skupin obyvatel.
Se zvyšující se globální teplotou jsou podle vědců vlny veder častější, delší i intenzivnější. Nedávná atribuční studie mezinárodní iniciativy World Weather Attribution navíc dospěla k závěru, že červnová vlna veder by bez klimatické změny způsobené lidskou činností byla prakticky nemožná.
Odborníci proto upozorňují, že evropské státy budou muset věnovat stále větší pozornost ochraně obyvatel před extrémním horkem. Právě včasná varování, úprava městského prostředí nebo lepší péče o nejohroženější skupiny mohou při budoucích vlnách veder zachránit tisíce životů.
