Článek
Dosavadní absolutní rekord nejvyšší minimální teploty v Saltě činil 22,2 °C. Byl naměřen 1. března 1953, tedy na konci léta na jižní polokouli. Nová hodnota 26 °C zaznamenaná uprostřed zimy tak překonala dosavadní rekord o 3,8 °C.
Ještě výraznější je srovnání s červencovými hodnotami. Dosavadní nejvyšší červencové noční minimum bylo přibližně o sedm stupňů nižší. Běžné teploty během zimních nocí se tam přitom pohybují mezi 0 až 5 °C.
Extrémně vysoké teploty byly minulý týden naměřeny také přes den. Od čtvrtka do soboty tam maxima vystupovala na 35 až 37 °C a atakovala rovněž červencový rekord nejvyšší denní teploty.
I've never seen anything like it.
— Nahel Belgherze (@WxNB_) July 20, 2026
Salta, Argentina, has just recorded its hottest night on record during the climatologically coldest time of the year. The minimum overnight temperature did not fall below 26°C (78.8°F), pulverizing the previous monthly record by 7°C. pic.twitter.com/ugtYFQCdFx
Za mimořádným počasím stál silný fénový vítr, v regionu označovaný jako Zonda. Vzniká při přechodu vzduchu přes Andy. Na návětrné straně pohoří vzduch vystupuje, ochlazuje se a ztrácí velkou část své vlhkosti. Na závětrné straně pak klesá do nižších poloh, stlačuje se, dále vysušuje a výrazně otepluje.
Nejen abnormálně vysoké teploty, ale také mimořádně suchý vzduch dokládají naměřené hodnoty. Relativní vlhkost během několika hodin klesla pod pět procent, což odpovídá hodnotám typickým pro pouštní oblasti.
Na mimořádné intenzitě celé situace se mohly podílet také nadprůměrně teplé vody východního Pacifiku spojené s velmi silným jevem El Niño. Ty podporují větší přísun vlhkého vzduchu k Andám, kde dochází k vydatným srážkám a sněžení. Po překonání horského hřebene se vzduch na závětrné straně ještě výrazněji otepluje a vysušuje.
Princip fénového efektu
Teplý a suchý fénový vítr vzniká za podmínky, kdy proudění musí překonat vysoký horský masiv (například Alpy). Při nuceném výstupu se vzduch až do úplného nasycení vodními parami ochlazuje o 1 °C na každých 100 výškových metrů. Ve chvíli, kdy v určité hladině dojde k tvorbě oblačnosti, se tento nasycený vzduch ochlazuje už jen o 0,6 °C na 100 metrů. Důvodem je fakt, že vlhký vzduch uvolňuje do atmosféry malé množství tepla a tím se zpětně mírně zahřívá.
Zatímco na návětrné straně horské překážky může vydatně pršet, v závětří hřebene se tento vzduch vysuší a začne klesat do údolí. Po rozpuštění oblačnosti se při sestupu ze svahů otepluje opět o 1 °C na každých 100 metrů poklesu. V závětří hor tak převládá slunečné a větrné počasí s teplotami až o 10 °C vyššími, než panují na opačné straně. Čím je původní vzduch vlhčí, tím větší rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou nastane.
