Článek
V roce 2018 nadchla Markéta Hujerová (tehdy ještě pod dívčím jménem Klíčová) celý svět. Bylo jí čtyřiadvacet let a na Technické univerzitě v Liberci (TUL) působila jako doktorandka. Ještě v rámci předchozího studia vymyslela speciální nanonáplast pro pacienty po operacích tlustého střeva. S tímhle úžasným nápadem pak v roce 2018 vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Falling Walls Lab pro mladé vědce, kteří přijdou s projektem, jenž má potenciál změnit svět.
Tím ovšem příběh nekončí, právě naopak. Aktuálně totiž Markéta Hujerová začala spolupracovat s biotech inkubátorem i&i Prague, který vznikl z iniciativy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, tedy toho ústavu, kde profesor Antonín Holý kdysi vyvinul lék na HIV.
Technická univerzita v Liberci, i&i Prague a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni pak uzavřely dohodu o aplikaci speciální náplasti v klinické praxi. „Tím jsme získali nejen financování v řádech milionů korun, ale také odborný mentoring. Naším cílem je přinést technologii, která dokáže pacientům skutečně pomoci,“ shrnula Markéta Hujerová.
Dva v jednom
Čím je ale tato nanonáplast vlastně tak výjimečná? Pomáhá lidem, kteří kvůli nádoru podstupují operace střev. „Chirurgové jim odeberou postiženou část střeva a vytvoří takzvanou chirurgickou spojku, anastomózu. Byť jde o časté operace, poměrně časté jsou také komplikace, které po těchto zákrocích vznikají. Proto jsme vymysleli a vytvořili náplast, která usnadní hojení a zároveň zabrání protékání střevního obsahu do dutiny břišní, což je velice nebezpečné,“ vysvětlila vědkyně.

Vynález Markéty Hujerové: nanovlákenná náplast pro využití v chirurgii
Unikátnost jejího nápadu spočívá v tom, že náplast je tvořena dvěma různými vrstvami. „Z jedné strany je polymer, který má rád vodu, a proto krásně přilne k mokré tkáni. Z druhé strany náplast tvoří polymer, který má opačné vlastnosti. Ten zabrání tvorbě srůstů, jež patří mezi velké komplikace,“ uvedla dále Hujerová.
Další úspěch: prestižní grant
Kvůli vývoji náplasti založila Hujerová univerzitní firmu Nanoflexion. Ta letos získala třetí místo na Prague Bio Conference 2025, kde soutěžilo 40 týmů z Česka i ze zahraničí, a v létě projekt prezentovala také na EXPO 2025 v japonské Ósace.
„Za posledních dvacet let si výzkumníci z naší univerzity připsali na 170 patentů, z toho více než 20 právě v oblasti produkce nanovláken. Nanoflexion je dalším vědecko-výzkumným úspěchem na poli nanovláken, který se ve spolupráci s dalšími partnery, především s klinickými lékaři z plzeňské Lékařské fakulty UK, v Liberci zrodil,“ říká potěšeně Petr Lenfeld, prorektor pro vědu a výzkum TUL.
Úspěšný rok Markéty Hujerové završila zpráva z letošního podzimu, že získala prestižní grant Grantové agentury ČR Junior Star. Má tak na pět let zajištěné financování pro svůj další výzkum a vývoj v oblasti nanomateriálů pro medicínské aplikace. Podobných grantů letos agentura udělila pouze 18, na libereckou univerzitu připadl jediný.




