Článek
„Vyzýváme veřejnost, aby zkusila sepsat své vlastní příběhy sama nebo s využitím umělé inteligence inspirované životem Mlady a dávnou dobou, kdy žila. Rozsah příběhu je omezen na maximálně 1800 znaků včetně mezer, tedy přibližně půl strany A4, a musí obsahovat všech pět klíčových slov: Mlada, jeskyně, oheň, medvěd a pravěk,“ popsal vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.
Doplnil, že nezbytné je také uvést, zda autor k napsání příběhu použil umělou inteligenci, nebo jde o zcela autorské dílo. Příběhy o dívce Mladě lze posílat do letošního 14. září na e-mailovou adresu mladecskejeskyne@gmail.com.
Autoři vybraných pěti až deseti nejpovedenějších získají kromě diplomu též volné vstupenky do tamních jeskyní nebo do jiné podle jejich výběru. Autor vítězného příběhu získá také možnost se bezplatně ubytovat na prodloužený víkend v historické, nedávno rekonstruované vstupní budově Mladečských jeskyní.
„Nejúspěšnější literární dílko bude také vystaveno v expozici ve vstupní budově jeskyní přímo u fotografie Mlady,“ slíbil ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Modely kromaňonců, Mladiných kolegů, mohou spatřit návštěvníci Mladečských jeskyní.
Příběhy bude nejprve posuzovat komise složená z řad správců jeskyní i specialistů na literaturu a český jazyk. Poté, co vytipuje nejpovedenější, zveřejní je a nechá o absolutním vítězi hlasovat veřejnost na webových stránkách a rovněž pomocí „lajků“ na Facebooku jeskyní.
Zemřela před 31 tisíci lety, bylo jí 17
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety.
Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.
Možnou vizuální podobu kromaňonky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Cicero Moraes z instituce Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy.
Bylo to možné díky tomu, že v roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje.
Mladečské jeskyně nabízejí ke zhlédnutí i nádhernou výzdobu.
Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima.
K myšlence, aby dívka nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec například ledovcový muž z Tyrol s přezdívkou Ötzi podle místa nálezu. Finalisty veřejného hlasování ohledně pojmenování byly kromě vítězné Mlady i stříbrná varianta Myra, bronzová Maja a dále Ava, Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa.
Kromaňonci
Kromaňonec nebo kromaňonský člověk či cromagnonský člověk je vědecky nepřesné označení pro mladopaleolitického Homo sapiens. O kromaňoncích mluvíme zhruba od doby před 35 000 lety (nejstarší nálezy) do doby asi před 10 000 lety. Kromaňonští lidé sbírali plody, kořínky a lovili divokou zvěř. Žili v prostých jeskyních a přístřešcích. Přibližně před 10 000 lety se mentálně vyvinuli natolik, že se způsobem myšlení a bohatšími výrazovými prostředky začali podobat modernímu člověku. Kromaňonec je nejstarší známý anatomicky moderní člověk (Homo sapiens sapiens) v Evropě.
Mladečské jeskyně vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. Jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826, osvětlené jsou od roku 1911. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie. Celkem mají chodby 1250 metrů, zpřístupněno je 400 z nich.
