Gulag, kde trpěli i Čechoslováci, fungoval zřejmě podstatně déle, než se myslelo

Stepní tábor, takzvaný Stěplag, byl poválečný vězeňský komplex se zpřísněným režimem. „Všechny odborné historické publikace hovoří o konci Stěplagu v roce 1956. Jenomže my jsme na místě nalezli skleněné lahve datované mezi lety 1959 až 1961,“ řekl Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz.

Lokalita leží poblíž města Žezkazgan, u vesnice Těrekty. Výzkumníkům se podařilo vyzpovídat nejstaršího z místních – osmasedmdesátiletého Mizambaje Bralina, který se sem přestěhoval v roce 1959.

„Ještě v té době zde podle něj stál ženský tábor plný vězenkyň z pobaltských zemí,“ uvedl Černoušek.

„Svědčí to o tom, že podle archivních dokumentů byl sice Stěplag příkazem z Moskvy v roce 1956 zrušen jako oficiální struktura tohoto jména, ovšem ne všichni vězni byli propuštěni a mnohé tábory nejspíš ještě několik let dál fungovaly pod jinou administrativou,“ vysvětlil Černoušek.

Doplnil, že do historických knih čerpajících pouze z moskevských archivů, psaných samotnými pachateli, se to ale už nedostalo.

Po loňské prvotní misi se archeologové pustili do výzkumu přímo na místě. „Našli jsme pozůstatky ženského tábora, mužský tábor s archeologickými relikty i stojícími stavbami, celé městečko strážných a velitelství, kam se později nastěhovali lidé z nedaleké zaniklé vesnice,“ konstatoval vedoucí archeolog Pavel Vařeka ze ZČU.

„Dochovaly se také zbytky hospodářské zóny, kde věznění muži a ženy vykonávali otrocké práce, i zapomenutý hřbitov obětí,“ připomněl Vařeka. O lecčems svědčí nálezy vystřelených nábojnic.

Mizambaj Bralin výzkumníkům sdělil následující: „Ty ženy tam drželi jako zvěř, nedovedu si představit, jak vůbec může nějaký muž vystřelit na ženu.“

Pamětník pomohl s rozluštěním některých nejasností. „Kdybychom jej nenašli, museli bychom se o mnohém jen dohadovat,“ připustil Vařeka.

„První nálezy a průzkum rozložení jednotlivých pozůstatků táborových budov vyvolaly řadu otázek. Pomohl je upřesnit, stejně tak jako představy o životě v táboře,“ dodal Vařeka, podle něhož současný výzkum vnáší nové pohledy na podobu úplně poslední fáze existence systému stalinského Gulagu.

Na expedicích se podílejí i kazašští historici a archeologové. „V Rusku by teď obdobný výzkum nebyl možný,“ upozornil Černoušek. „Putinův režim se snaží vymazat historii Gulagu a sovětských represí z paměti i z veřejného prostoru, mnohé sovětské zločiny naopak obhajuje. Kazachstán se tomuto výzkumu naopak stále více otevírá.“

Plzeňští archeologové už zkoumali například pozůstatky komunistických lágrů na Jáchymovsku. „Teď jsme se vydali do prostředí sovětského Gulagu. Jde o jedinečnou příležitost – můžeme srovnat originál s kopií,“ uzavřel Vařeka.