Hlavní obsah

Francouz zachytil, jak si masožravé rostliny pochutnávají na polapeném hmyzu i šnecích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

6. 2. 2022, 12:05

Videoumělec z francouzského Lyonu natočil velmi působivé, krásné, ale pro někoho vpravdě až znepokojivé časosběrné makrovideo, které ukazuje masožravé rostliny „chytající“ nejen hmyz. Thomas Blanchard používá takzvané makroobjektivy k natáčení malých objektů v ohromujících detailech. Jedny z jeho posledních záběrů nyní zprostředkovala agentura AP.

BEZ KOMENTÁŘE: Francouz pořídil makrozáběry masožravých rostlin Video: Caters News/Thomas Blanchard , AP

Článek

Sedmatřicetiletý Blanchard záběry z nedávno zveřejněné videosekvence nasnímal v loňském roce.

Je na nich dobře vidět, jak masožravé rostliny vypadají zblízka, jak rostou a poté doslova lapají hmyz, ale i různé mnohonožky, nebo dokonce také hlemýždě.

Na Zemi je 9200 druhů stromů, které zatím nedokážeme identifikovat

Věda a školy

Esteticky vlastně fascinující pořízené časosběrné záběry vznikly za použití makroobjektivů. Někdy tito kameramani a fotografové využijí i třeba mikroskop. Makrozáběry obecně umožňují nahlédnout opravdu detailně do života hmyzu a jiných malých živočichů i rostlin.

Masožravé rostliny (někdy též hmyzožravé) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale nikoli energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zejména právě hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech, kde je půda velmi chudá na živiny. Vyskytují se tedy např. v kyselých bažinách, v chudých písčitých a kamenitých oblastech nebo na stolových horách.
Mnohdy se uvádí, že si masožravé rostliny vyvinuly tento neobvyklý způsob výživy kvůli nedostatku dusíku v těchto půdách, nicméně hlavním činitelem pro ně jsou spíše některé těžké kovy nutné pro správnou funkci enzymů. Aby bylo možné považovat rostlinu za masožravou, musí dokázat svou potenciální kořist nalákat, polapit a využít látky z ní.
První velké pojednání o masožravých rostlinách napsal roku 1875 Charles Darwin. Řadu druhů najdeme i v Česku, především v horských oblastech, na Třeboňsku či v oblasti Doks. Jde kupříkladu o druhy aldrovandka měchýřkatá, rosnatka anglická, tučnice obecná i česká nebo bublinatka jižní.

Masožravé rostliny (někdy též hmyzožravé) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale nikoli energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zejména právě hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech, kde je půda velmi chudá na živiny. Vyskytují se tedy např. v kyselých bažinách, v chudých písčitých a kamenitých oblastech nebo na stolových horách.

Mnohdy se uvádí, že si masožravé rostliny vyvinuly tento neobvyklý způsob výživy kvůli nedostatku dusíku v těchto půdách, nicméně hlavním činitelem pro ně jsou spíše některé těžké kovy nutné pro správnou funkci enzymů. Aby bylo možné považovat rostlinu za masožravou, musí dokázat svou potenciální kořist nalákat, polapit a využít látky z ní.

První velké pojednání o masožravých rostlinách napsal roku 1875 Charles Darwin. Řadu druhů najdeme i v Česku, především v horských oblastech, na Třeboňsku či v oblasti Doks. Jde kupříkladu o druhy aldrovandka měchýřkatá, rosnatka anglická, tučnice obecná i česká nebo bublinatka jižní.