Fotopasti v Černobylu ukázaly, jak válka mění chování zvířat

Fotopasti byly v Černobylské vyloučené zóně rozmístěny už v roce 2021 v rámci výzkumu zaměřeného na rysy a další velké savce. Když však v únoru 2022 začala ruská invaze na Ukrajinu, získal projekt nečekaný rozměr. Vědci dostali jedinečnou příležitost sledovat dopady války na divokou přírodu v reálném čase.

Po stažení ruských jednotek se vědcům podařilo získat data z 32 fotopastí. Následně analyzovali téměř dva tisíce fotografií a videí zachycujících jedenáct druhů savců a porovnali je se záznamy z období před invazí.

Výsledky ukázaly, že reakce zvířat na vojenskou aktivitu nebyly zdaleka stejné.

Nejvýraznější změny vědci zaznamenali u jelenů, srnců, lišek a divokých prasat. U těchto druhů se posunula doba, kdy byly nejaktivnější. Naopak losi, vlci nebo koně Převalského reagovali jen minimálně.

Překvapivé bylo, že vědci původně očekávali opačný vývoj. Předpokládali, že se zvířata budou více vyhýbat lidem a přesunou větší část své aktivity do nočních hodin. U některých druhů však pozorovali pravý opak. Například jeleni a lišky byli během okupace zachycováni méně často v noci, což naznačuje změnu jejich návyků.

Podle spoluautora studie Marca Heuricha z Univerzity ve Freiburgu mohou rozdílné reakce souviset s tím, jak jednotlivé druhy běžně reagují na nebezpečí.

„Jelen je druh, který na hrozbu reaguje útěkem. Srnec se naopak snaží ukrýt v hustém porostu,“ vysvětlil.

Právě odlišné strategie podle něj mohou vysvětlovat, proč i blízce příbuzné druhy reagovaly na stejné podmínky rozdílně.

Studie má mimořádnou hodnotu i proto, že podobná data z válečných oblastí téměř neexistují.

Pro potřeby výzkumu vznikl takzvaný index intenzity konfliktu, který zohledňoval pohyb vojenských kolon, střelbu, dělostřeleckou palbu, letecké útoky i požáry vzniklé během bojů. Díky tomu bylo možné porovnat aktivitu zvířat s konkrétními událostmi probíhajícími v okolí.

Výsledky naznačují, že některá zvířata dokázala na vojenskou aktivitu reagovat velmi rychle. Výzkumníci změny zaznamenali už během 36 dnů ruské okupace.

Podle vedoucí autorky studie Světlany Kudrenkové mohla rozsáhlá černobylská vyloučená zóna zároveň část druhů před dopady války chránit. Území o rozloze přibližně 2600 kilometrů čtverečních totiž zvířatům poskytuje dostatek prostoru, aby se mohla přesouvat do méně zasažených oblastí.

Po havárii jaderné elektrárny v roce 1986 lidé většinu území opustili. Černobylská zóna je proto často označována za nechtěný experiment, který ukázal, jak rychle se příroda dokáže vrátit tam, odkud zmizí člověk. Během následujících desetiletí se oblast postupně proměnila v jedno z největších útočišť divoké přírody v Evropě.

Dnes zde žijí vlci, rysi, medvědi hnědí, losi, zubři nebo koně Převalského. Právě dlouhodobá absence člověka podle vědců přispěla ke vzniku odolného ekosystému, který dokázal alespoň částečně čelit i dopadům války.

Autoři studie zároveň upozorňují, že situace v Černobylu nemusí odrážet podmínky v oblastech východní Ukrajiny, kde boje probíhají mnohem intenzivněji a dlouhodoběji. Přesto jde o jednu z prvních studií, která nabízí přímý pohled na to, jak ozbrojené konflikty ovlivňují chování volně žijících zvířat.

Podle odhadů se navíc více než 80 procent současných ozbrojených konfliktů odehrává v oblastech s vysokou biologickou rozmanitostí. O jejich dopadech na volně žijící živočichy však zatím existuje jen velmi málo přímých dat. Černobylská studie tak připomíná, že války nezasahují jen lidské životy, ale i ekosystémy, které se často obnovují celé desítky let.