Hlavní obsah

Fáborky na laně odradí vlky od útoku na stádo. Výzkumníci je sledují pomocí obojků

3:20
3:20

Poslechněte si tento článek

Pět vlčích samic odchytili a telemetrickými obojky opatřili v posledních dvou letech v Beskydech a Javorníkách vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU). Obojky slouží ke sledování vlčic pomocí GPS telemetrie a rovněž sbírají data o prostorové a potravní ekologii vlků a jejich interakcích s člověkem.

Foto: LDF MENDELU

Pět vlčic už dva roky úspěšně nosí telemetrické obojky, které slouží nejen k monitoringu jejich pohybu, ale dodávají i další pro vědecké zkoumání potřebná data.

Článek

Sledování probíhá v rámci mezinárodních projektů Interreg Central Europe LECA a LIFE WILD WOLF.

„GPS telemetrie je nejrobustnější metodou pro sledování časoprostorové aktivity, potravní ekologie a interakcí vlků s lidskými aktivitami v krajině střední Evropy. Získaná data nám přinesou detailnější pohled do života vlků a věříme, že pomohou při definování efektivní strategie při minimalizaci konfliktu mezi člověkem a vrcholovým predátorem na území, kde dlouhodobě absentoval,“ shrnul vedoucí odchytového týmu a koordinátor projektu LECA z Ústavu ekologie lesa LDF Martin Duľa.

Tři ze sledovaných tvoří mladé vlčice, které si hledají teritorium nebo se pohybují mezi existujícími teritorii. Dvě samice jsou rezidentní a mají stabilní teritorium, kde zastávají pozici reprodukujícího se zvířete.

Telemetrické sledování vlčic přináší rovněž řadu poznatků od velikosti teritorií, složení potravy a odhadů intenzity lovu až po interakce se stády hospodářských zvířat.

Jak odradit vlka od útoku na stádo

„V mezinárodním projektu LECA, kde je v pilotním území Beskydy-Kysuce vlajkovým druhem vlk, se zaměřujeme kromě intenzivního monitoringu zdejší populace pomocí genetiky nebo fotopastí i na vyhodnocení míry konfliktu a jeho prevenci. Kromě testování doplňkových preventivních opatření, jako jsou zradidla – tzv. fladry, se věnujeme i sběru dat pomocí nejmodernějších metod a techniky, jako jsou senzory nebo virtuální ploty,“ uvedl Duľa.

Jak pro Novinky potvrdil, vedle moderních technologií se stále při odstrašení vlka např. od útoku na stádo skotu používají roky odzkoušené plašiče.

„Nehledejte v tom žádnou vědu. Jsou to jednoduše praporky zavěšené v rozestupech na laně, které svým třepotáním a tvarem vyvolávají u vlků respekt a udržují je v odstupu. Proti vlkům se tyto fladry používají například v USA, v minulosti se však používaly i u nás či jiných zemích včetně Ruska a podobně,“ popsal Novinkám Duľa.

Senzory a virtuální ploty pomáhají sbírat data v obojku ve vyšších frekvencích, pokud se sledovaný jedinec přiblíží nebo vstoupí na místa zájmu, třeba do blízkosti ohrady s ovcemi. Tento přístup tak může informovat o vlčí přítomnosti v reálném čase nebo získat dodatečné údaje pro komplexnější vyhodnocení chování vlků.

Foto: LDF MENDELU

Nasazení sledovacího obojku chycené vlčici

Projekt se zaměřuje i na blízká setkání vlků a lidí a vyhodnocení chování napříč Evropou a Českou republikou, příhraniční oblasti se Slovenskem nevyjímaje.

„Data z telemetrie, hlášení veřejnosti a následné šetření v terénu nám pomohou pochopit chování vlků a jejich interakce s lidskými aktivitami i v případě Beskyd a navazujících pohoří, kde se vlci po dlouhodobé absenci vracejí a obsazují volná teritoria. Proto uvítáme, když nám veřejnost hlásí případná pozorování a pohyb vlků v blízkosti lidských sídel e-mailem na stopy@selmy.cz nebo na telefonu 728 832 889,“ dodal Miroslav Kutal, koordinátor projektu LIFE WILD WOLF z Ústavu ekologie lesa LDF.

Související témata:

Výběr článků

Načítám