ESA dala zelenou nové vesmírné misi. Češi se podílejí na stavbě sondy

Zástupci tuzemské Akademie věd o tom informovali na pondělní tiskové konferenci, mluvčí Astronomického ústavu AV ČR Pavel Suchan pak ještě poskytl tiskovou zprávu.

U evropského projektu LISA (Laser Interferometer Space Antenna) má jít v příští dekádě o to, že sondy, tedy vlastně tři satelity, unikátního vědeckého projektu zaměřeného na detekci a studium gravitačních vln z vesmíru budou tvořit ve vesmíru rovnostranný trojúhelník.

„Jsme rádi, že v posledních letech se Česká republika stále výrazněji zapojuje do výzkumu gravitačních vln. Zapojení do špičkového vesmírného projektu je tak pro nás velmi důležité. A to, že nám byla svěřena výroba klíčového komponentu pro sondy LISA, je velmi dobrou vizitkou kvality české vědy,“ zhodnotil význam českého podílu na misi ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza.

Satelity v rámci mise LISA budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost 2,5 milionu kilometrů a měřit fáze laserových paprsků. Laserové paprsky se budou v případě průchodu gravitační vlny prostorem měnit, díky čemuž půjde zaznamenat signál pocházející např. ze srážky superhmotných černých děr v galaxiích vzdálených od nás miliardy světelných let.

„Vědci budou pozorovat zejména gravitační vlny plynoucí ze slučování supermasivních černých děr, která se odehrávají ve středech srážejících se galaxií, což jim umožní lépe pochopit růst těchto obřích černých děr, nacházejících se v centrech galaxií včetně té naší – Mléčné dráhy,“ upřesnil Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR, který je spolu s Prouzou řešitelem českého projektu v programu ESA PRODEX, díky němuž je zajištěno zapojení vědců z Česka.

Gravitační vlny nesou podle Svobody informaci o vzdálenosti objektů, které je vysílají, a tak mise LISA umožní výzkumníkům měřit změny v rozpínání vesmíru jiným typem měřítka, než jaký používají pozemní observatoře. Observatoře gravitačních vln umístěné ve vesmíru totiž umožní pozorovat mohutnější systémy v nižších frekvencích než ty pozemní.

Na každé sondě mise LISA bude umístěno celkem 12 laserů a bude také instalována záložní jednotka pro případ selhání hlavního laseru. Operátoři mise mohou přepnout systém na záložní pomocí jednotky Fibre Switching Unit Assembly (FSUA).

A právě mechanismus pro přepínání mezi zdroji laserového svazku v aparatuře mise vyvíjí konsorcium čtyř ústavů Akademie věd: Astronomický ústav, Fyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav termomechaniky.

Jedná se o optomechanické zařízení, které bude korigovat polarizaci laserového paprsku při přepínání laserů. Vědcům se již podařilo vytvořit funkční prototyp a do velmi malého povoleného objemu vměstnat tzv. kluzový piezoelektrický aktuátor, který zajišťuje velmi přesné řízení polohy.

Projekt na vývoj FSUA podpořily v minulosti i dva tuzemské resorty: ministerstvo školství a ministerstvo dopravy.