Článek
Se svými sedmi až osmi centimetry na délku patří mezi naše největší hmyzí druhy. „Svoji velikost kudlanky kompenzují nenápadným, zeleným či žlutavě hnědým zbarvením. Mají velmi pohyblivou hlavu a nápadně velké oči. Dominantní je ale masivní a otrněný přední pár tzv. loupeživých končetin. Ty také vedly k jejímu českému pojmenování, jméno kudlanka je odvozeno od slova ‚kudla‘,“ říká entomolog Petr Šípek z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Kudlanky jsou opředeny řadou mýtů, které se týkají především sexuálního kanibalismu - tedy toho, že samice během páření sežere samečka.
„Tento jev se u kudlanek skutečně vyskytuje, přestože k němu dochází přibližně jen v jedné třetině případů. Dospělí samci žijí jen krátkou dobu, zpočátku proto pro páření vyhledávají především syté partnerky, které produkují více feromonů,“ dodal Šípek s tím, že v případě napadení však páření nekončí ani po ukousnutí hlavy samce, akt je řízen nervovou soustavou nacházející se ve zbytku těla.
Dospělé jedince potkáme v přírodě od července do října. Po páření kladou samice na různý podklad vajíčka do pěnovitého obalu, tzv. ootéky. Vajíčka zde přezimují, larvy se líhnou v dubnu či květnu dalšího roku a po šesti až osmi svlecích dospívají.
„Kudlanka nábožná byla ještě koncem 20. století vzácným obyvatelem jižní Moravy, ale díky teplejšímu klimatu a intenzivní dopravě se rozšířila téměř po celém Česku s výjimkou jižních a západních Čech, přičemž se nevyhýbá ani vyšším polohám,“ doplnil Petr Šípek.
Hledáním nových druhů
Jde o zatím jediný zdomácnělý druh. Nicméně Evropou se dle vědců šíří i další druhy, jejichž přítomnost v Česku se odborníci snaží ověřit. Prosí proto veřejnost, aby pomohla s mapováním nových jedinců.
„Na naše jihovýchodní hranice doslova klepají dva nové druhy kudlanek. Jedná se především o velkou kudlanku zakavkazskou,“ popsal Dominik Vondráček, entomolog z Národního muzea. Tu poznáme podle nápadných bílých skvrn uprostřed předních křídel a chybějících tmavých skvrn na vnitřní straně předních končetin. „Druhou je drobnější kudlanka Spallanzaniho, která se vyznačuje skákavým pohybem a zkrácenými křídly u samic,“ dodal Dominik Vondráček.
Česká společnost entomologická ve spolupráci s Národním muzeem a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy vyhlásila veřejnou mapovací akci s cílem dokumentovat současné rozšíření kudlanky nábožné v Česku. „Pokud kudlanku nábožnou objevíte, dejte nám o ní vědět prostřednictvím aplikace iNaturalist, ať už využijete mobil přímo v přírodě nebo webové rozhraní později z domova,“ shrnuli entomologové.
Kudlanka Spallanzaniho. Pokud ji u nás uvidíte, nahlaste ji prostřednictvím aplikace iNaturist entomologům.