Článek
Předchozí expedice se konaly v letech 1995, 1998, 2019 a 2023. Plavili se postupně ve třech člunech, přitom ten poslední je replikou zhotovenou podle nálezu z neolitu neboli mladší doby kamenné z jezera Bracciano u Říma.
„Během minulých výprav jsme experimentálně ověřovali různé plavební trasy ve Středomoří, kudy před devíti tisíci lety probíhala neolitizace Evropy, tedy kudy přicházeli první zemědělci,“ připomněl Radomír Tichý, ředitel Archeoparku Všestary u Hradce Králové.
Cílem nadcházející expedice bude ověřit vlastnosti a funkčnost různých druhů pádel. „Italští archeologové zatím zveřejnili nález dvou tvarů pádla. Jedno je podlouhlé, hodně podobné těm, která jsme používali při minulé expedici. Druhá varianta pádla je kulatá. Takový tvar velké vařečky,“ pokračoval Radek Tichý s tím, že dalším úkolem bude otestovat plachtu.
Jde ovšem jen o hypotézu. Zda pravěcí mořeplavci v období před zhruba devíti tisíci lety plachtu používali, zatím nedoložil žádný konkrétní archeologický nález.
Radomír Tichý představuje dva typy pravěkého pádla.
„Plachtu nám ručně vyrábějí kolegové z muzea v Příboru. Zatímco minule jsme používali plachtu ze lnu, zdá se, že se vyráběly spíš z lýka,“ upozornil Tichý.
Na cestu se vypraví jednadvacet členů posádky experimentálního plavidla a posádka doprovodného plavidla o čtyřech až pěti osobách. Pouze tři muži, včetně Radomíra Tichého, se účastnili všech čtyř dosavadních expedic.
Trasa o délce asi 400 kilometrů povede z řecké Alexandroupole přes ostrovy do přístavu města Volos. Nejdelší z osmi etap má měřit 97 kilometrů. „Na ostrovech jsou archeologické lokality z období raného neolitu, které naznačují plavební trasu na spojnici mezi Malou Asií a Evropou. V tomto směru vane i převládající vítr vhodný pro pohon plavidla pomocí plachty,“ doplnil archeolog Tichý.
Cesta není bez rizik
Kromě cesty samotné, která je velkým sportovním výkonem od všech účastníků, se musí organizátoři vypořádat s řadou rizik. Počítá se s vyplutím ze střeženého přístavu v Alexandroupoli, kde je nutné spustit dlabaný člun na moře pomocí jeřábu. Proplouvá se kolem tureckého ostrova Gökçeada, kde by účastníci rádi přenocovali, ale vzhledem k napjatým řecko-tureckým vztahům se to zatím nejeví reálně.
Expedice Monoxylon startuje novou etapu. V červnu 2026 se opět vydá na Egejské moře! Bude to již pátá expedice, která má...
Posted by Expedice Monoxylon on Tuesday, September 2, 2025
„Také potřebujeme přistát na ostrůvcích v severních Sporadách, které jsou přírodními rezervacemi. To se snad podaří vyjednat, neboť naše plavidlo nemá motor a ponor je pouze 0,4 metru,“ dodal Radomír Tichý.
Samotný člun je 11,5 metru dlouhý a 120 centimetrů široký. Z původní váhy 2,7 tuny nejprve v moři nasákl vodu, takže vážil přes tři tuny. Pak dva roky na souši vysychal, takže v současné době váží 2,2 tuny. Plavci se tak budou muset vyrovnat s menší stabilitou lehčího člunu. Mohli by ale díky tomu dosáhnout větší rychlosti. Ta se zatím jeví maximální 5,5 kilometru za hodinu, s použitím plachty o dva více.
O poslední expedici z roku 2023 vznikl i dokument, který bude 16. září uveden v České televizi.
