Hlavní obsah

Do Plzně dorazili medici z různých koutů světa, lákají je operace na živých prasatech

3:17
3:17

Poslechněte si tento článek

Plzeň

Sarvagya Jha studuje medicínu na jedné z indických univerzit. Nelitoval peněz ani času, absolvoval šest tisíc kilometrů dlouhý let a dorazil do Plzně. Jen proto, aby si vyzkoušel to, co jinde nemůže. Operační zákroky na živém těle. Tedy nikoliv lidském, ale prasečím.

Medici z celého světa trénují v Plzni, na operačním stole mají místo člověka uspané praseVideo: Ivan Blažek, Novinky

Článek

Jha je jedním ze třiatřiceti účastníků právě končící mezinárodní Letní školy experimentální chirurgie. Ta se koná od 30. června do 11. července na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Letos už podvanácté. A stále má punc naprosté výjimečnosti.

„Jsme jediní v Evropě, a pokud něco podobného funguje ve světě, nevíme o tom,“ řekl Novinkám jeden z lektorů Ondřej Vyčítal.

Poptávka setrvale převyšuje nabídku, tahle letní škola si může vybírat. Základní podmínkou je, že musí jít o studenty medicíny od třetího ročníku výš. „Aby už měli základní vědomosti z fyziologie a anatomie,“ vysvětlil Vyčítal.

Kromě Indie dorazili medici třeba ze Spojených států, Kanady, Kypru, Španělska, z Německa. Z Česka jich přijelo sedm, a z Belgie dokonce třináct.

„Je to už tradice, hned v prvních ročnících se nám podařilo zaháčkovat ve Vlámsku, máme dobré kontakty na tamní univerzity. A věřím tomu, že si jejich studenti dobré zkušenosti od nás mezi sebou předají,“ podotkl Vyčítal.

Neocenitelná zkušenost

Indického zástupce se nám u operačního stolu zastihnout nepodařilo, právě poslouchal jednu z doprovodných přednášek. Ale se skalpelem v ruce tu byl třeba Mathieu Cota, který absolvoval podobně dlouhou cestu, akorát z opačného směru, z kanadského Montrealu.

„O plzeňském programu mi řekl kamarád z jiné montrealské univerzity. V Kanadě není možné pracovat na živém zvířeti, tak jsem doufal, že tady získám potřebné zkušenosti,“ sdělil Cote.

A splnilo to očekávání? „Předčilo. Mohl jsem dělat složitější výkony, než jsem si původně představoval, a to nejen na tkáních, ale přímo na samotném zvířeti,“ reagoval Cote. „Zajímám se o chirurgii, chtěl jsem si potvrdit, zda je to správná volba. Utvrdil jsem se v tom že ano.“

Podstatně blíž to měla Barbora Kmentová, studentka olomoucké Univerzity Palackého. „Jsem moc ráda, že jsem do toho šla – dostala jsem se k výkonům, které si jinak student v mém věku nevyzkouší. K podobným se na lidských pacientech dostaneme až po několika letech praxe v nemocnici,“ konstatovala Kmentová.

Podle Vyčítala je to pro mediky neocenitelná zkušenost: „Vyzkoušejí si nejen základní věci, jako je laparotomie, tedy průnik do dutiny břišní, ale i náročnější výkony. Výzvou je odstranění ledviny, kdy musejí řešit už poměrně závažné krvácení.“

Už se neprobudí

Příslušná prasátka – škola využívá přibližně třicetikilová selata z farmy v Mladoticích na severním Plzeňsku – jsou v celkové anestezii. „Operační program s velkým počtem zákroků trvá asi pět hodin. A pak už je neprobouzíme, nýbrž utratíme,“ uvedl Vyčítal.

Foto: Ivan Blažek, Novinky

Čtyřnohý pacient na operačním stole ještě před pár dny kvičel na farmě v Mladoticích.

Díky tomu, že jsou zvířata na operačním stole uspaná, nikoliv mrtvá, mají studenti autentický zážitek. „Jako kdyby operovali člověka. Funguje krevní oběh, dochází ke krvácení. U kadáveru (obecně tělo uhynulého, nedonošeného, mrtvě narozeného nebo utraceného zvířete – pozn. red.) se tkáně chovají úplně jinak,“ uzavřel Ondřej Vyčítal.

Výběr článků

Načítám