Článek
Jha je jedním ze třiatřiceti účastníků právě končící mezinárodní Letní školy experimentální chirurgie. Ta se koná od 30. června do 11. července na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Letos už podvanácté. A stále má punc naprosté výjimečnosti.
„Jsme jediní v Evropě, a pokud něco podobného funguje ve světě, nevíme o tom,“ řekl Novinkám jeden z lektorů Ondřej Vyčítal.
Poptávka setrvale převyšuje nabídku, tahle letní škola si může vybírat. Základní podmínkou je, že musí jít o studenty medicíny od třetího ročníku výš. „Aby už měli základní vědomosti z fyziologie a anatomie,“ vysvětlil Vyčítal.
Kromě Indie dorazili medici třeba ze Spojených států, Kanady, Kypru, Španělska, z Německa. Z Česka jich přijelo sedm, a z Belgie dokonce třináct.
„Je to už tradice, hned v prvních ročnících se nám podařilo zaháčkovat ve Vlámsku, máme dobré kontakty na tamní univerzity. A věřím tomu, že si jejich studenti dobré zkušenosti od nás mezi sebou předají,“ podotkl Vyčítal.
Neocenitelná zkušenost
Indického zástupce se nám u operačního stolu zastihnout nepodařilo, právě poslouchal jednu z doprovodných přednášek. Ale se skalpelem v ruce tu byl třeba Mathieu Cota, který absolvoval podobně dlouhou cestu, akorát z opačného směru, z kanadského Montrealu.
„O plzeňském programu mi řekl kamarád z jiné montrealské univerzity. V Kanadě není možné pracovat na živém zvířeti, tak jsem doufal, že tady získám potřebné zkušenosti,“ sdělil Cote.
A splnilo to očekávání? „Předčilo. Mohl jsem dělat složitější výkony, než jsem si původně představoval, a to nejen na tkáních, ale přímo na samotném zvířeti,“ reagoval Cote. „Zajímám se o chirurgii, chtěl jsem si potvrdit, zda je to správná volba. Utvrdil jsem se v tom že ano.“
Podstatně blíž to měla Barbora Kmentová, studentka olomoucké Univerzity Palackého. „Jsem moc ráda, že jsem do toho šla – dostala jsem se k výkonům, které si jinak student v mém věku nevyzkouší. K podobným se na lidských pacientech dostaneme až po několika letech praxe v nemocnici,“ konstatovala Kmentová.
Podle Vyčítala je to pro mediky neocenitelná zkušenost: „Vyzkoušejí si nejen základní věci, jako je laparotomie, tedy průnik do dutiny břišní, ale i náročnější výkony. Výzvou je odstranění ledviny, kdy musejí řešit už poměrně závažné krvácení.“
Už se neprobudí
Příslušná prasátka – škola využívá přibližně třicetikilová selata z farmy v Mladoticích na severním Plzeňsku – jsou v celkové anestezii. „Operační program s velkým počtem zákroků trvá asi pět hodin. A pak už je neprobouzíme, nýbrž utratíme,“ uvedl Vyčítal.
Čtyřnohý pacient na operačním stole ještě před pár dny kvičel na farmě v Mladoticích.
Díky tomu, že jsou zvířata na operačním stole uspaná, nikoliv mrtvá, mají studenti autentický zážitek. „Jako kdyby operovali člověka. Funguje krevní oběh, dochází ke krvácení. U kadáveru (obecně tělo uhynulého, nedonošeného, mrtvě narozeného nebo utraceného zvířete – pozn. red.) se tkáně chovají úplně jinak,“ uzavřel Ondřej Vyčítal.
