Hlavní obsah

Do mozku nahlédne sonda tenká jako lidský vlas

Optická vlákna, která jsou nyní hojně využívána zejména k šíření rychlého internetu, jednoho dne pomohou lékařům proniknout až do nejskrytějších částí lidského těla, a to včetně mozku. Vývojem nového diagnostického zařízení se zabývá tým výzkumníků z Akademie věd České republiky.

Foto: archiv VUT

Optické vlákno je schopno zobrazit takové detaily, jako jsou neurony v mozku živé myši.

Článek

Sonda budoucnosti se ztenčí na tloušťku pouhého vlasu a pomůže odhalit a případně odstranit vážná onemocnění hned v jejich zárodcích. Toto zařízení se již úspěšně testuje na myších.

„Zatím jsme sice na začátku výzkumu, ale již nyní víme, že optická vlákna mají obrovský potenciál. Vyšetření bude snadnější, detailnější a přesnější,“ řekl Právu Miroslav Stibůrek z brněnského Vysokého učení technického, který je součástí výzkumného týmu Akademie věd.

Vědci vyvinuli metodu pro lepší diagnostiku rakoviny. Využívá nanočástice

Věda a školy

Zobrazí i části buňky

Vědcům jde o vytvoření funkční holografické mikroendoskopie. Zatím se zaměřují na mozek. Vědci se do něj dostávají sondou podobnou té, kterou využívají gastroenterologové při velmi neoblíbených vyšetřeních jícnu nebo střev.

Optická vlákna mají obrovský potenciál. Vyšetření bude snadnější, detailnější a přesnější
Miroslav Stibůrek, VUT Brno

Propastný rozdíl je samozřejmě v tloušťce zaváděného katetru; současná sonda připomíná hadičku, ta nová pouhý lidský vlas.

Na ČVUT představili laboratoř za 40 milionů pro výzkum nanoelektrických technologií

Věda a školy

Obojí přitom plní stejnou funkci, tedy přenáší obraz z organismu na obrazovku počítače, kde lze data vyhodnotit. Rozdíl je v tom, že optické vlákno umožňuje dostat se i do členitějších záhybů mozku a zobrazit v nich nejen jednotlivé buňky, ale dokonce i jejich části.

Testy na myších jsou úspěšné

Tak detailní obraz mozku nejsou nyní schopny poskytnout ani moderní nemocniční počítačové tomografy. V praxi by mohlo použití vláken pacientům ulevit, protože jde o minimálně invazivní metodu. Vědci už technologii testují v laboratoři, cesta k pacientům, jak to u všech nových objevů v medicíně bývá, bude ale ještě nějakou dobu trvat. Testy na myších jsou ale slibné.

„Veterinář nejprve myšku uspí, pak jí vyholí srst na hlavě, my nařízneme kůži a vyvrtáme do lebky malý otvor. Tím pak zavádíme optické vlákno do mozku,“ uvedl Stibůrek. Pro tento postup vyvíjí Stibůrek celé zařízení, tedy holografický mikroendoskop. Jeho cílem je vymyslet i to, jak upravit povrch sondy a na optické vlákno nanést nepatrné vrstvy kovů a polymerů.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Reklama

Výběr článků

Načítám