Děti tvořily komiks o vypálení Ležáků

Jarmila Doležalová, která je dcerou poslední žijící ležácké přeživší Jarmily Doležalové starší, rozené Šťulíkové, přinesla žákům ukázat připravovaný komiks, který vypálení Ležáků přibližuje na osudu Marie Hrdé, která patřila mezi ležácké děti. I proto se komiks jmenuje příznačně – Hrdé Ležáky.

„Bylo jí dvanáct let a jela z Ležáků do školy do Skutče, jako vždy - na kole. Po poledni dorazil na sajdkáře německý voják, který Marušku vyzvedl a odvezl ji do Ležáků. Ostatní obyvatele Ležáků už gestapo drželo v Pardubicích na Zámečku. Ji posadili do autokaru a viděla, jak Ležáky hoří. Nikde neviděla lidi, proto si myslela, že jsou v hořících domech. Když ji gestapo přivezlo, řekla jim, co se s Ležáky děje,“ popisovala Doležalová dětem životní příběh, který měly samy dokreslit.

K dispozici měly velký arch papíru a osm obrázků ze skutečného komiksu, směly používat tablety i telefony, aby příběh podle vlastní fantazie dokončily.

„Udělali jsme fúzi se skutečskou základní školou a vybrali děti ze sedmé a osmé třídy, které mají zájem o historii,“ řekla učitelka dějepisu ZŠ Proseč Adéla Zvárová.

Některá skupina pátrala po příběhu Marie Hrdé, jiní zase do komiksu hledali například německé příkazy, které se jim hodily k postavám gestapáků. Závěrem si pět vzniklých příběhů všechny skupiny vzájemně představily.

Komiks se rodí už deset let. Tam, kde bratr Doležalové vykreslil školačku Hrdou tužkou, se vrací k historickému protektorátnímu příběhu. Kde je kniha barevná, tam se odvíjí vyprávění sestřenice Marie Hrdé. Tato příbuzná byla skutečná, žila v Praze a do Ležáků často jezdila.

Aby byly kresby co nejvěrohodnější, vybrala si Doležalová komparzisty, které stylizovala v Ležákách do vyprávění, vyfotila je a její bratr potom fotky překreslil.

„Máme finální podobu a doufáme, že příští rok kniha vyjde. Nejde o to jen nakreslit obrázky. Například v situaci, kdy se dostaneme do místa, kde jsou ležácké děti odváženy do Lodže, bratr řekne, že musí vědět, co měly děti na sobě, aby to bylo realistické. Musela jsem proto bádat. Podařilo se mi najít paní, která s nimi jela a získala jsem fotografii, jak byly oblečené. Ve věcech, kde můžeme, se chceme držet skutečnosti,“ řekla Doležalová.

Kdy přesně komiks vyjde, to je zatím otevřené. Nyní má 300 stran. Jeho vydání nepodpořilo ministerstvo kultury. „Ze čtyř obrázků, které si vyžádalo, usoudilo, že kniha nebude zdařilá…,“ poznamenala Doležalová.

Osud Ležáků se začal pečetit 24. června před polednem, kdy se sem začaly sjíždět vozy pod dohledem gestapa a osadu obsadili vojáci. Gestapo vyhnalo všechny obyvatele z domů. Kdo pracoval nedaleko, toho sem nechalo dovézt. Dojelo i pro čtyři chlapce ve včelákovské škole a pro zmiňovanou Marii Hrdou do skutečské školy. V netěženém lomu je podle policejních přihlášek třídili a ti, co do osady nepatřili, mohli odejít. Ostatní odvezl autokar na Zámeček do Pardubic.

Němečtí vojáci zastřelili třiatřicet obyvatel najednou, další čtyři později; jedenáct místních dětí zahynulo v polském vyhlazovacím táboře v Chelmnu.