Článek
Záchranný archeologický výzkum obsáhl plochu 362 fotbalových hřišť a provedlo jej sdružení pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR (ARÚ AV ČR), Ústavu archeologické památkové péče středních Čech a společnosti Osina Archeo.
Téměř rok práce přinesl výjimečné nálezy z neolitu (mladší doba kamenná), eneolitu (doba měděná/pozdní doba kamenná), doby bronzové, doby halštatské (starší doba železná) a laténské (mladší doba železná) nebo též z doby římské a stěhování národů či raně středověkého osídlení. Čili zhruba od 6. tisíciletí př. n. l. až do přibližně 6. století našeho letopočtu.
Část plochy archeologického výzkumu se skupinou zásobnic u Dubče
Jedná se o různě datovaná sídliště, pohřebiště nebo výrobní objekty. O některých z nich již odborníci informovali, nicméně ty nejcennější je možné z důvodu ochrany a bezpečnosti ukázat až nyní.
„Našla se například elegantní laténská keramika zdobená pomocí různých kolků vyrobených z kostí, kovu nebo dřeva. Jejich otisky vytvářejí geometrické vzory i stylizované zoomorfní motivy s ptáky či koňmi,“ uvedla Monika Psohlavcová z Archeologického ústavu AV ČR v Praze.
Řecká keramika, římské mince a prsten
Hrob u Běchovic z doby halštatské ukrýval drobné zlaté ozdoby, které pravděpodobně zdobily účes vysoce postavené dámy. Jiný šperk ze zlata, prsten, vědci nalezli v hrobě muže z doby římské.
Prsten vyrobený z masivního zlata byl objeven v hrobě muže z doby římské u dnešních Kolovrat.
Další početné šperky byly vyrobeny z bronzu: nákrčníky, náramky či nánožníky z mladší doby železné nebo spony z doby římské či části opasku a součásti koňských postrojů ze starší doby železné.
„Impozantní jsou též skleněné a jantarové korálky ze starší doby železné a z doby stěhování národů. Zatímco jantar se k nám dostával od Baltského moře, skleněné korálky mohly pocházet ze západní Evropy či Středomoří,“ popsala Psohlavcová.
Pozoruhodnou část nálezů tvoří také objekty dovezené ze Středomoří, např. zlomek keramické nádoby z antického Řecka či římské mince.
Část budoucího obchvatu Prahy v průběhu archeologického výzkumu
„Záchranný archeologický výzkum ploch před výstavbou dálničních úseků a obchvatů je logisticky a časově náročnou operací, spojenou s často složitými dohodami se zajišťovateli výstavby. Přináší však jedinečná data, která využije několik generací vědců,“ popsal ředitel ARÚ AV ČR Praha Jan Mařík.
Podle výzkumnice z daného ústavu Drahomíry Malykové, která projekt koordinovala, není v zájmu archeologů stavby jakkoli zdržovat a prodražovat.
„Ale pokud nedodržíme přísné zásady odkryvu různých objektů a jejich dokumentace, přijdeme o neopakovatelné informace o naší minulosti,“ zdůraznila.
Ze sídliště z počátku pozdní doby kamenné (eneolitu) u Nupak pochází soubor kamenných nástrojů.
Mnoho dalších nálezů bude identifikováno při práci v laboratořích a konzervátorských dílnách.
„Nádoby se budou slepovat z jednotlivých střepů, šperky, zbraně a nástroje konzervovat a podrobně analyzovat,“ doplnila ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková.
Zmíněná výstava v Dubči se postupně objeví v sedmi obcích dotčených výstavbou této části obchvatu. Trojrozměrné modely nálezů si mohou návštěvníci výstavy prohlédnout také prostřednictvím doprovodné mobilní aplikace.
