Článek
Podle politologa Aleše Michala z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy čelí strany personální nouzi. Některé se proto snaží zaujmout případné členy i během předvolebního období, což je oproti předchozím letům nová taktika.
„Nemám pocit, že by předvolební kampaně byly dříve nějak zvlášť využívány k lákání nových straníků, ale samozřejmě takový typ mobilizace může někoho k politické aktivitě povzbudit,“ zhodnotil pro Novinky Michal.
„Podobně ale může fungovat období těsně po volbách, například v důsledku nečekaného úspěchu,“ doplnil.
„Při lákání nových členů záleží na tom, jaký příběh kolem strany vytvoříte a jak kreativně pracujete s politickou mobilizací. Například v Německu nyní klesá počet členů tradičním stranám, ale narůstá Zeleným, Die Linke (levicová strana, které uspěla v loňských volbách - pozn. red.) a AfD. Je tomu tak díky výrazným osobnostem i schopnosti dobře využívat moderní komunikační platformy,“ poukázal Michal na příklad ze sousední země.
Občanští demokraté se snaží zájemce oslovovat přímo během aktuálních výjezdů do regionů. „Kontaktní kampaň je příležitost oslovovat další podporovatele, nabídnout jim spolupráci a přizvat je k tomu, aby se mohli podílet na tom, jak se bude proměňovat politika v jednotlivých místech, ale i na celostátní úrovni,“ popsal strategii předseda strany Martin Kupka.
Strana podle něj chystá i další kampaň, která má přitáhnout do politiky nové členy. Spustit ji hodlá po podzimních volbách.
Vyšší zájem před volbami
Potenciálním novým členům se partaje snaží vstup co nejvíce zjednodušit. „Stejně jako v každých komunálních volbách jsme i letos nejen novým osobnostem usnadnili kandidaturu skrze náš projekt Náborovka a specializovaný web chcikandidovat,“ přiblížila mluvčí STAN Sára Beránková a dodala, že kandidovat mohou za pomoci těchto aplikací i nestraníci. „Někteří z nich se ale později stanou členy či příznivci hnutí,“ připustila mluvčí. Starostům oproti loňsku členů skutečně přibylo.
Členská základna roste i vládnímu hnutí ANO. „Nové členy přijímáme dle stanov tak, jak je dané. Na nějakou cílenou náborovou kampaň se ale nesoustředíme,“ uvedl pro Novinky první místopředseda hnutí Karel Havlíček. Cílem podle něj není počet členů, ale kvalita. „Chceme prověřené členy,“ doplnil.
Úbytek straníků je podle Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity všeobecný jev. „Pokles počtu členů stran je dán klesající atraktivitou členství ve stranách. Ovlivňuje to jednak neoblíbenost politických stran v české společnosti, což vede i k tomu, že některé strany se raději prezentují jako hnutí,“ poznamenal pro Novinky.
„Dnes máte řadu jiných možností, jak vstupovat do veřejného prostoru a ovlivňovat politiku například prostřednictvím sociálních sítí, podepisování elektronických petic a podobně,“ dodal Kopeček.
Nejvíce členů ztrácí TOP 09. „Zájem o klasické stranické členství dlouhodobě klesá napříč politickými stranami. Vedle samotného členství proto považujeme za důležité vytvářet i jiné možnosti, jak se mohou lidé do veřejného dění zapojit,“ poukázal mluvčí strany Jakub Tomek.
„Máme cílené aktivity na sociálních sítích, díky nimž si postupně budujeme širší okruh lidí, se kterými jsme následně v kontaktu,“ přiblížil Tomek strategii strany.
Podle představitelů stran se zájem o členství zvyšuje v období před volbami. Zaznamenávají to například Piráti či lidovci. Pirátům členů přibývá hlavně v posledních třech měsících, u KDU-ČSL od dubnového sjezdu partaje a volby nového předsednictva.
„Vyšší zájem o členství v posledních měsících určitě pozorujeme, ale nevnímáme ho jako výsledek blížících se voleb. Spíš ho dáváme do souvislosti s novým vedením a energií, která kolem KDU-ČSL vznikla po sjezdu,“ okomentovala Hana Ondřejová z tiskového oddělení strany.
