Článek
Žena zemřela v roce 2018 po delším pobytu v šumperské nemocnici. Pacientka byla nejprve od 4. června na jednotce intenzivní péče, po pár dnech ji ale lékaři přeložili na standardní pokoj. Tam byla od 6. do 9. června, aby pak byla přeložena na oddělení anestezie, resuscitace a intenzivní péče (ARIP), kde 25. června zemřela.
Právě krátký pobyt na standardním pokoji interny byl podle závěru vyšetřování nevhodný, když lékaři postupovali v rozporu s náležitou odbornou péčí, tzv. non lege artis. V době přeložení na obyčejný pokoj byl totiž ženin stav vážný a zhoršoval se. U ženy se pak objevily problémy se srdcem a na zhoršení stavu sepse s plicním zánětem se zřejmě podepsalo i to, že ležela na lůžku, kam v horkém počasí přímo svítilo slunce.
Znalci konstatovali, že ponechání septické pacientky na standardním lůžku bylo chybou. Sestry musely ženě odsávat hlen z dýchacích cest, na což opakovaně upozorňovaly. Ženin stav se pak zhoršil do celkového vyčerpání se zhoršeným stavem vědomí. Zpět na specializované oddělení měla být podle znalců přitom přeložena hned ten samý den, nejpozději pak 8. června.
„Na zhoršující se stav pacientky nebylo reagováno adekvátně a rozhodnutí o přeložení na ARIP přišlo pozdě. Zde se sice zdravotní stav pacientky upravil, avšak následně se i přes správný léčebný postup z neznámého důvodu opět zhoršil tak, že vedl k úmrtí,“ popsaly soudy.
Soudy: Mohla zemřít, i kdyby se chyba nestala
Šestice pozůstalých chtěla po špitálu odškodné ve výši šesti milionů korun. Jenže podle justice prokázaná chyba lékařů nezakládala nárok na finanční satisfakci.
„Nelze dovodit příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalované a úmrtím pacientky, neboť k jejímu úmrtí mohlo dojít i při optimálně vedené léčbě, a to s pravděpodobností 50 %. Existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující a nestačí tu pouhá naděje na vyléčení,“ uvedly soudy.
Pozůstalí se pak ještě obrátili na Ústavní soud, ale ani tam nenašli zastání. „Na odškodnění nedosáhne každá osoba blízká poškozenému v rámci pochybení při poskytování zdravotní péče,“ konstatoval senát se soudcem zpravodajem Martinem Smolkem v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil.
„V posuzovaném případě došly obecné soudy k závěru, že nebyla prokázána existence příčinné souvislosti mezi postupem non lege artis nemocnice a úmrtím pacientky. Nárok stěžovatelů na náhradu nemajetkové újmy tak stěžovatelům nevznikl,“ dodal konstituční tribunál.
