Hlavní obsah

Co se děje s darovanou krví? Lékaři ji rozdělí, destičky se musí neustále natřásat

Novinky, Natálie Lošková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) je největší hematologické centrum v Čechách. Téměř 10 tisíc dárců sem ročně přijde darovat krev. Ta potom pomáhá pacientům, kteří do ÚHKT přicházejí s genetickými, nádorovými i velmi vzácnými nemocemi krve. Dárci zaberou odběry krve přibližně hodinu. Pak ale začíná složitý proces.

Darovat krev trvá zhruba hodinu, u dárce ale proces teprve začínáVideo: Novinky

 
Článek

Každý dárce si může nyní vybrat, zda chce darovat plnou krev nebo jen jednu její složku, která je pro záchranu daného pacienta potřebná. Odebrání jen některé části krve dnes umožňují tzv. separátory.

Funguje tak, že odebere dárci plnou krev a odvede ji do takzvané odstředivky. Odstředivou silou dokáže tento přístroj oddělit jen jednu konkrétní složku krve, nejčastěji krevní destičky. „Bez většího zásahu do těla dárce je tak možné si ponechat jen jednu potřebnou látku, tu odvést do samostatného vaku a zbytek vrátit hadičkami zpět do oběhu dárce,“ vysvětluje vedoucí aferetického oddělení Zdenka Gašová ÚHKT.

„Tímto způsobem je možné vybrat z těla dárce až pětkrát větší množství krevních destiček, než by bylo možné u odběru plné krve,“ dodává. Proces trvá třicet až padesát minut.

Při běžném odběru plné krve je naproti tomu odebráno 450 mililitrů krve. Dárci sice zabere tento proces jen pár minut, než se ale krev dostane k pacientovi, čeká ji ještě dlouhý proces. Doktoři musí krev nejprve nechat pár hodin odležet. Poté začnou i v tomto případě jednotlivé složky oddělovat, každá složka totiž často putuje jinému pacientovi. Jeden dárce krve tak může pomoct zachránit život hned několika nemocným.

Jednotlivé vaky různých složek a různých krevních skupin potom čekají na své využití. „Vaky červených krvinek se skladují v komorových lednicích, zatímco plazmu je třeba úplně zamrazit. Krevní destičky musí naopak zůstat aktivní a být neustále v pohybu, jinak ztratí svou schopnost krevního srážení. Ty proto uchováváme na tzv. třesačkách, které s nimi neustále pohupují,“ vysvětlil přednosta transfuziologického úseku Martin Písačka ÚHKT.

Každý pacient s určitou krevní skupinou musí dostat krevní složky od dárce stejné skupiny. Doktoři proto musí uchovávat všechny krevní složky všech různých krevních skupin. Nejvíce momentálně chybí v ÚHKT dárci negativních krevních skupin A, B i nula.

Foto: Novinky

Darování krve

Pacient navíc mnohdy potřebuje pro uzdravení více než jeden vak, spotřeba je proto veliká a dárců není nikdy dostatek. „Byl zde nedávno případ pacientky, která za léto potřebovala až čtyřicet transfuzních jednotek. Měla navíc v krvi tak vzácnou protilátku, že nebylo snadné najít dárce, museli jsme hledat až v Kanadě,“ řekl přednosta transfuziologického úseku Martin Písačka ÚHKT.

Darovat krev může téměř jakákoli zdravá dospělá osoba. Podmínkou je pouze věk do šedesáti pěti let a váha, která by měla být minimálně padesát kilogramů. Ženy mohou chodit darovat krev třikrát do roka, muži až čtyřikrát.

Reklama

Výběr článků

Načítám