Článek
„Hlásím chodce v kolejišti,“ upozorňuje Petr Syrovátka sedící v kabině v tuzemsku prvního tramvajového simulátoru. „Vyčkejte příjezdu dispečerského vozidla nebo případně odstranění toho člověka,“ odpovídá mu lektor výuky a výcviku drážních vozidel Jan Koudelka. Krátce na to opilce z kolejí kliknutím myši odstraní a řidič Syrovátka může v jízdě pokračovat.
Kabinový simulátor, který věrně napodobuje provoz tramvaje, a to včetně zvuků, byl až dosud umístěný v porubské vozovně. Nyní je součástí vzdělávacího centra Dopravního podniku Ostrava (DPO) na Sokolské třídě, které vzniklo v rámci modernizace trolejbusové vozovny z roku 1954, za níž DPO a město zaplatily zhruba 300 milionů korun.
Trenažér se skládá z kabiny tramvaje a dispečinku s pěti monitory. Na jednom lektor nastavuje podmínky pro řidiče, konkrétně různé nástrahy, počasí, roční období, denní dobu… Na dalších jsou pak například mapa tramvajové sítě, pohled do kabiny simulátoru nebo situace na trati očima zkoušeného řidiče.
„Učíme zde řidiče správně reagovat na nenadálé změny. Vyzkouší si reakční dobu tramvaje v různorodých situacích, což je ta nejlepší prevence tramvajových nehod,“ popisuje Koudelka.
Problém nanečisto
Pomyslná tramvaj projíždí po skutečné trati v Ostravě. A tam, kde řidiči častěji potkávají volně žijící živočichy, vkládá lektor do programu psy, medvědy, srny či jinou zvěř v různém počtu. „Aby si řidiči zvykli, že v těch oblastech se zvířata objevují častěji a přizpůsobili tomu jízdu, tedy hlavně aby snížili rychlost a byli připraveni brzdit,“ říká Koudelka na adresu kolegů tramvajáků.
Zároveň upozorní, že absolvovat jízdu na trenažéru musí každý uchazeč o místo řidiče tramvaje i stávající řidiči. Účastník kurzu musí na simulátoru strávit 30 hodin, zkušení řidiči tramvají pak procházejí jednou ročně povinným dvouhodinovým školením.
Lektor Jan Koudelka na dispečinku simulátoru
„A chodí i řidiči, kteří měli nehodu. Nasimulujeme jim podmínky jejich konkrétní mimořádné události a ukážeme, jaká byla jejich reálná reakce a jak měli zareagovat, aby se nehodě pokud možno vyhnuli. Je to důležité, aby se minimalizovala pravděpodobnost toho, že se jim stane něco podobného i v budoucnu,“ popisuje lektor.
Celá Ostrava na jednom místě
Podle Koudelky je v simulátoru celá ostravská tramvajová trať, chybí jen tři odbočné úseky. „Jinak je zbytek tratě projetý kamerou a převedený do digitální podoby. To je i jedna z velkých výhod trenažéru. Ti, kteří neznají Ostravu a chtějí u nás řídit tramvaj, se zde s městem rychle seznámí,“ říká s tím, že systém tras je samozřejmě nutné každý rok aktualizovat.
Pohled na kabinu tramvajového simulátoru Dopravního podniku Ostrava
Petr Syrovátka, který je dnes tramvajákem už jen na výpomoc a věnuje se stejně jako Jan Koudelka výuce budoucích kolegů, vidí v simulátoru velkého pomocníka.
„Když jsme kdysi začínali hned ve voze, bylo to mnohem komplikovanější. Lidé se báli, byli vystresovaní, protože do té doby to neřídili. Tady se ale učíte řídit tramvaj v bezpečí simulace, kdy reálně nikomu nic nehrozí. Uchazeči zjistí, jak reagují ve stresu, i to, jak se mají zachovat v náročné situaci. Do praxe pak už nastupují mnohem lépe připravení,“ uzavírá lektor Syrovátka.
