Článek
Ve čtvrtek o tom informoval Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na vývoji pracoval přes 10 let. Ústav je výhradním vlastníkem patentů na tuto látku.
„Kupříkladu již v polních experimentech s pšenicí v Česku v letech 2015 až 2017 zvýšil MTU průměrný výnos zrna o sedm procent,“ přiblížil Nisler.
Další experimenty probíhaly v zahraničí. Při pokusu Poznaňské univerzity v Polsku při aplikaci jedné dávky produktu Status stoupl výnos o 13 až 14 procent a při aplikaci dvou dávek o 19 procent. Pokusy britské společnosti Intracrop ukázaly, že u nižší aplikace dusíkatých hnojiv se při použití jejich produktu dosáhlo stejného výnosu jako při běžném hnojení.
Úspěch českých botaniků. Podíleli se na tvorbě nové celosvětové mapy biodiverzity rostlin
Látka MTU vznikla v Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Univerzity Palackého v Olomouci a AV ČR. Nisler popsal, že zabraňuje rozpadu chlorofylu, který se pak hromadí v rostlinách. Díky tomu mohou absorbovat více oxidu uhličitého, vyrobí více cukru a ten poté využijí k růstu zejména kořenů. Taktéž mohou vstřebávat více živin z půdy.
Cukrová řepa – snímek z pole v Británii při teplotě 40 °C: vlevo rostliny neošetřené, vpravo po ošetření přípravkem Status
Zvýšení odolnosti rostlin při změnách klimatu
Podle Nislera je zároveň velký přínos objevu ve zvýšení odolnosti rostlin proti změnám klimatu.
„Rostliny, které nejsou stresované, na běžném poli mohou mít o deset až 20 procent více chlorofylu. Rostliny trápené suchem či vysokou teplotou mohou mít po aplikaci této látky až o 50 procent více chlorofylu, což je velice významné,“ prohlásil.
Pro zvýšení produkce potravin musíme zavést odolné a výnosné odrůdy, upozorňují vědci
Zmínil také, že množství vyráběného produktu se používá ve velmi malém množství. Půl gramu látky – ve 200litrovém roztoku s vodou – se používá na postřik jednoho hektaru, přičemž testy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ukázaly, že nemá negativní vliv na životní prostředí.
Látka MTU posiluje kořenový systém rostlin: vlevo pšenice bez ošetření, uprostřed po aplikaci cytokininu TDZ (rostlinný hormon), vpravo po ošetření biostimulantem MTU.
Vědci poukazují i na to, že výhoda látky MCU je ve snižování množství hnojiv, která zemědělci na polích používají.
Ředitel Ústavu experimentální botaniky Jan Martinec upozornil na nedostatek hnojiv způsobený válkou na Ukrajině a rostoucími cenami hlavně plynu, který je k výrobě dusíkatých hnojiv nezbytný. „Naše látka může ovlivnit miliony lidí na celém světě,“ doplnil.
„Svatý grál budoucnosti“
Britský držitel licence, společnost Intracrop, nyní látku MTU prodává v přípravku Status, v němž firma pro zesílení účinku zkombinovala MTU s přírodním biostimulantem – kyselinou pidolovou.
Ředitel společnosti Mark Palmer řekl, že ve Velké Británii již látku testovali farmáři na řadě plodin, a to včetně např. kukuřice, pšenice, řepky, brambor nebo ovoce a zeleniny.
Účinek na pšenici vystavenou suchu: vlevo je rostlina neošetřená, vpravo po aplikaci MTU.
Palmer uvedl, že farmáři měli díky aplikaci látky o pět až 15 procent vyšší výnosy a měli pozitivní zpětnou vazbu od pěstitelů. Společnost podle něj považuje jejich produkt za „svatý grál budoucnosti“ a plánuje ho uvést na český, maďarský a polský trh.
Cílem společnosti je látku prodávat ve všech zemích EU, Spojených státech a Kanadě, rovněž třeba v Turecku a na Ukrajině.
Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci
Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Biologické výzkumné ústavy