Článek
„Chtěli bychom vyvinout přístroj, který by letěl v rámci mise L4 na Enceladus,“ uvedl stručně Ján Žabka, vědec z Heyrovského ústavu.
Připravovaná mise L4 je součástí dlouhodobého programu ESA Voyage 2050. Evropská kosmická agentura (ESA) v roce 2024 označila Enceladus za prioritní cíl první velké mise tohoto programu zaměřené na měsíce obřích planet. Mise má podle současného konceptu odstartovat ve 40. letech. Počítá s přistáním modulu i odběrem materiálu z výtrysků.
Podle dokumentů ESA má být kosmická část mise vypuštěna ve dvou částech dvěma raketami a následně sestavena na oběžné dráze Země. Teprve poté by se vydala k Saturnu.
„Sonda Cassini zaznamenala ve výtryscích z měsíce organické sloučeniny, které jsou složkami aminokyselin. Podobné sloučeniny jsou na Zemi součástí chemických reakcí, které produkují aminokyseliny, základní bloky života,“ uvedl v roce 2019 Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Přístroje použité sondy ale nebyly navrženy přímo pro detailní určování všech organických molekul, které by mohly představovat základ pro vznik života. „Nový přístroj by mohl zjistit, jaké konkrétní organické látky se ve výtryscích nacházejí a zda jejich složení odpovídá pouze chemickým procesům, nebo vykazuje znaky procesů významných pro vznik života,“ dodal Ján Žabka.
Využití i mimo výzkum vesmíru
Heyrovského ústav se vývojem podobných přístrojů zabývá dlouhodobě. Tato technologie by podle Žabky mohla mít využití také mimo kosmický výzkum, například na dronech určených pro monitorování chemických provozů nebo při práci hasičů.
„Podobné projekty považujeme za důležité pro rozvoj nových výzkumných směrů i pro získávání lidí, zkušeností zvenčí a spolupráce s průmyslem, který má v naší zemi tradičně silnou pozici,“ shrnul ředitel Heyrovského ústavu Martin Hof.
Heyrovského ústav (do konce letošního června nesl název Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) se věnuje vedle vesmírného výzkumu například také zdravotnictví nebo energetice. Má velmi dobré výsledky a renomé, ovšem v mezinárodním kontextu je značně podfinancovaný. Pracoviště získává zhruba 30 % financí od AV ČR, 70 % má z vlastních projektů.
