Článek
Výzkumný tým prošel 13leté archivy ze čtyř přístrojů na palubě sondy Cassini. V šestatřiceti případech se sonda dostala do oblastí magnetického spojení mezi měsícem a planetou.
Data ze sondy odhalila, že vliv Enceladu sahá do rekordní vzdálenosti přes 500 000 kilometrů, což je více než 2000násobek poloměru měsíce. Je to poprvé, kdy vědci u tak malého tělesa pozorovali takto obrovský elektromagnetický dosah.
Mise Cassini, která je výsledkem spolupráce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI), tak odhalila, že vliv malého ledového měsíce na okolí Saturnu je mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.
„V prostoru před Enceladem jsme objevili složitou pavučinu odražených elektromagnetických vln, které neputují jen v rovině oběžné dráhy, ale vystřelují i vysoko k severnímu a jižnímu pólu Saturnu. Naše analýza ukazuje, že Enceladus pumpuje energii do celého okolí obří planety,“ popsal David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, spoluautor mezinárodní studie publikované v odborném časopise Journal of Geophysical Research: Space Physics.
Enceladus není jen ledovou koulí, ale geologicky značně aktivním tělesem. Z trhlin v ledovém povrchu jižní polokoule tryskají gejzíry vodní páry a prachu. Molekuly vody a částice z těchto gejzírů se při vystavení záření ionizují, čímž vytvářejí elektricky nabité plazma.
To při proudění kolem Enceladu interaguje s magnetickým polem Saturnu. Ovlivňuje to energetické toky v celém systému Saturnových měsíců a prstenců.
Měsíc a planeta spolu efektivně komunikují
Český vědec Píša, expert na analýzu dat z měření plazmových vln, upozornil, že výzkum přináší nové důkazy o jevu oblastí tzv. Alfvénových křídel. Jedná se o specifické vibrace, které se šíří podél magnetických siločar podobně jako zvuk na struně.
Vlny v hlavním Alfvénově křídle se odrážejí tam a zpět jak od ionosféry Saturnu, tak od plazmového prstence Enceladu. V kombinaci s odraženými vlnami to umožňuje komplexní výměnu energie mezi měsícem a ionosférou Saturnu.
Ilustrace elektrodynamické interakce mezi Enceladem a Saturnem. Primární Alfvénova vlna je vyobrazena modře, odražené vlny v Alfvénově křídle purpurově. Šipka znázorňuje směr rotace plazmového prstence měsíce.
„Tyto vlny fungují jako neviditelné potrubí pro přenos energie podél siločar magnetického pole. Díky tomu spolu měsíc a planeta efektivně komunikují i na obrovské vzdálenosti,“ vysvětlil tuzemský fyzik.
Na základě dat ze sondy se rovněž ukázalo, že zmíněné plazmové vlny nejsou jen velké a jednotvárné, ale že se vlivem turbulencí štěpí na jemná vlákna. „Právě tyto drobné struktury mohou měnit dráhy nabitých částic, které následně u pólů Saturnu vytvářejí specifické polární záře,“ doplnil Píša.
Nový objev může pomoci vědcům porozumět i dalším dosud neprozkoumaným oblastem vesmíru, např. ledovým měsícům Jupiteru či vzdáleným exoplanetám, tedy planetám mimo naši Sluneční soustavu. V roce 2040 navíc chce ESA k Enceladu vyslat další sondu, která by na měsíci měla později i přistát.
Za připomenutí ještě stojí jiné objevy z uplynulých let: tým vědců pomocí kanadsko-francouzského havajského dalekohledu (Canada France Hawaii Telescope, CFHT), který je součástí observatoře na vrcholu Mauna Kea na Havaji, objevil a znovupotvrdil během roku 2023 celkem 128 nových měsíců – nebo spíše měsíčků – planety Saturn. Celkový počet známých měsíců Saturnu se tím zvýšil na 274, což je zdaleka nejvyšší počet mezi planetami Sluneční soustavy.
Všechny tyto objevy či potvrzení loni 11. března stvrdilo či uznalo středisko Minor Planet Center, pracující v rámci Mezinárodní astronomické unie (IAU). Ten samý měsíc o tom vyšla i odborná studie.
