Hlavní obsah

Čeká nás zatmění Slunce i vrchol Perseid. Čechům bude přát počasí

Ve středu a v noci na čtvrtek se na obloze objeví dva významné astronomické jevy – výrazné částečné zatmění Slunce a vrchol meteorického roje Perseid. Českým pozorovatelům bude přát počasí s jasnou oblohou. Dobré podmínky se očekávají také ve Španělsku, odkud lze pozorovat úplné zatmění. Na Islandu naopak převládne zatažená obloha.

Foto: Jim Cumming, Shutterstock

Částečné zatmění Slunce. Ilustrační foto

Článek

Částečné zatmění Slunce v Česku proběhne ve středu večer. Začne zhruba v 19:19 a maximální fáze dosáhne kolem 20:11, kdy Měsíc zakryje přibližně 85 až 88 procent slunečního disku podle daného místa.

Češi ho mohou pozorovat pouze do západu Slunce, který nastane mezi 20:10 na východě a 20:35 na západě země. Na východě Česka tak Slunce zapadne ještě před dosažením maximální fáze zatmění.

Během noci pak bude možné pozorovat meteorický roj Perseid. Nejvyšší aktivita, dosahující až 80 meteorů za hodinu, se očekává ve druhé polovině noci na čtvrtek. Některé meteory však můžeme spatřit už ve středu večer. Během jediného večera a noci tak nabídne obloha dva významné astronomické úkazy.

Obloha by přitom měla být po celou dobu jasná nebo skoro jasná. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se totiž Česko ocitne pod vlivem stabilní tlakové výše. Předpověď je proto v tuto chvíli poměrně spolehlivá. Kdo bude pozorovat Perseidy i ve druhé části noci, však musí počítat s poklesem teplot přibližně na 9 až 14 °C.

Mnoho lidí se zároveň chystá do Španělska nebo na Island, jejichž částmi povede takzvaný pás totality, umožňující pozorovat úplné zatmění Slunce. Pozorovací podmínky se ale v obou zemích výrazně liší.

Španělsko bude stejně jako většina Evropy mimo severní a východní části pod vlivem tlakové výše. Díky malému množství oblačnosti tak lze očekávat velmi dobré pozorovací podmínky. Výjimku představují pouze přímořské oblasti severního Španělska, kde se místy může objevit vyšší vlhkost vzduchu a nízká oblačnost.

Výrazně horší podmínky budou panovat na Islandu, který se ocitne pod vlivem tlakové níže se středem nad jižní částí ostrova. Po celou dobu tak převládne zatažená obloha s četnými srážkami a jen minimální šancí na krátkodobé protrhávání oblačnosti.

Jak vlastně zatmění vzniká?

Měsíc je mezi Sluncem a Zemí pokaždé, když je právě v novu. Tedy každý měsíc. Jen málokdy se však dostane do takové polohy, že projde přímo před Sluncem. Jeho dráha je vůči rovině oběhu Země kolem Slunce skloněná asi o 5°. Proto při většině novů Měsíc projde nad nebo pod Sluncem a žádné zatmění nenastane.

Podle toho, kdy se Měsíc zrovna trefí do cesty slunečním paprskům, se také mění, kde je zatmění úplné (pás totality) a kde jenom částečné. Čím dále jste od pásu totality, tím menší procento Slunce vám Měsíc zakryje. Jedná se nyní o nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075. Zároveň je to nejbližší úplné zatmění Slunce k Česku a Slovensku až do roku 2081.

Foto: Miloslav Druckmüller, Petr Horálek / kniha Tajemná zatmění

Úplné zatmění Slunce bude pozorovatelné v oblastech vyznačených na obrázku Země černým pásem.

Příští rok můžete úplné zatmění Slunce vidět v Egyptě, za dva roky velmi výrazné zatmění v Jižní Americe, v roce 2028 bude fascinující a dlouhá podívaná v Austrálii a v roce 2029 v Arktidě. Více zde.

Výběr článků

Načítám