Hlavní obsah

Bioložka z Akademie věd se plaví na ledoborci v Antarktidě. Led vědce na kýžené místo nepustil

Novinky,

Německý výzkumný ledoborec Polarstern v půli února vyrazil k šelfovému ledovci Larsen C, od nějž se předloni odlomil obří kus ledu a odhalil přes sto tisíc let skrytý pruh oceánu. Spolu s 45 členy německé expedice je na ledoborci, který se snažil probít skrz led Weddellova moře k Antarktickému poloostrovu, i Olga Flegontova z Biologického centra Akademie věd ČR. K ledovci se ale bohužel zatím nedostali.

Foto: Biologické centrum AV ČR

Olga Flegontova na německém ledoborci Polarstern.

Článek

Vědci chtěli zkoumat „nové“ mořské dno, které může odpovědět na otázky evoluce mořského života i reakce na klima.

Expedice vyrazila z chilského přístavu Punta Arena 18. února. V Drakeově průlivu, který loď proplouvala dva dny, zastihla výzkumníky silná bouře.

Na konci čtvrtého dne jsme se zasekli v ledu nedaleko Ostrova Rosamel.
Olga Flegontova, Akademie věd ČR

„Během dvou bouřkových dnů jsme viděli šestimetrové vlny, ale členové posádky říkali, že jsou na Drakeův průliv docela malé, protože v této oblasti mohou dosahovat až dvaceti metrů,“ vysvětlila molekulární a evoluční bioložka Flegontova ve svém reportu z lodi.

Foto: Olga Flegontova

Fotografie z vědecké výpravy do Antarktidy

Největší zážitky má vědkyně ze čtvrtého dne plavby. „Dopluli jsme k Antarktidě a propluli mezi ostrovem Krále Jiřího a Sloním ostrovem, poté mezi cípem Antarktického poloostrova a ostrovem Bransfield. Ten den jsme viděli vše – první ledovce, hory Antarktidy, tučňáky, tuleně i velryby,“ popsala.

Foto: Olga Flegontova
Foto: Olga Flegontova

Mladé vědkyni se podařilo zachytit i některé živočichy.

Led monitoruje vrtulník

Směrem k ledovci Larsen C loď postupovala pomalu. Zatímco v oceánu urazila 425 kilometrů denně, v ledu se probourává 30 až 70 kilometrů za den. Ledoborci pomáhala helikoptéra, která sledovala led na trase a navigovala loď do míst, kde je relativně nejtenčí.

„Hodně času trávíme tím, že se díváme z můstku nebo venkovní paluby, jak loď rozlamuje led. Někdy jede docela svižně rychlostí pěti uzlů, jindy se zasekne na několik hodin,“ poznamenala Flegontova minulý týden s tím, že teplotu vzduchu tam mají kolem –10 °C.

Foto: Olga Flegontova

Nucený návrat několik kilometrů před cílem

Závěr minulého týdne přinesl pro misi špatné zprávy. „Expedice uvízla v ledu asi 300 kilometrů před ledovcem Larsen C (v neděli, kdy jsme to měli potvrzeno, to byly již čtyři dny od uvíznutí) a nemůže se probít dál,“ napsala Novinkám v úterý 5. března Daniela Procházková, referentka publicity Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

„Na konci čtvrtého dne jsme se zasekli v ledu nedaleko ostrova Rosamel,“ potvrdila Flegontova.

„Přitom helikoptéra vysledovala, že asi 10 kilometrů před lodí je volné moře. Posádka stále doufá v to, že se ledoborci podaří zmíněných 10 km projet a dostanou se dál,“ konstatovala ještě v úterý Procházková.

Foto: Olga Flegontova

Prokousat se ledem není snadné...

Ovšem následující den, středa 6. března, přináší další a větší změnu. „Dle nejnovějších zpráv, které jsme dostali od kolegyně Olgy z antarktické expedice, se ledoborci Polarstern nakonec podařilo vymanit z ledového sevření, ale cesta k ledovci Larsen C je zavřená, takže se vydali zpátky na sever a sbírají vzorky ve Weddellově moři. Alespoň tedy tento dílčí úspěch,“ řekla Procházková dále pro Novinky.

Zkoumání prvoků

V rámci studie šelfového ledovce Larsen C měla Olga Flegontova odebírat vzorky mořských prvoků, na něž se soustředí její domovská českobudějovická laboratoř.

„Zkoumáme takzvané diplonemy, což je, jak se ukazuje, jedna z nejrozšířenějších a druhově nejbohatších skupin prvoků v mořském planktonu. Dosud byla tato skupina pro vědu téměř neznámá, ale postupně odhalujeme, že hraje v oceánu klíčovou roli,“ uvedl Aleš Horák, vedoucí laboratoře environmentální genomiky v biologickém centru.

Foto: Olga Flegontova

„Olga má strávit na moři téměř dva měsíce. Ze vzorků chceme zjistit, jaké diplonemy tam žijí a jakou mají funkci v ekosystému,“ dodal Horák již dříve. Uvidíme tedy, zda a kdy se to expedici, o které píše též mezinárodní vědecký časopis Nature, podaří.

Reklama

Související články

Tání v Antarktidě nabralo na tempu

Ledovce v Antarktidě tají dnes šestkrát rychleji než před čtyřiceti lety a třikrát rychleji než v 90. letech. Podle deníku The Independent to ukázala studie...

Výběr článků

Načítám