Bagr při opravě křižovatky v Ústí nad Labem narazil na pozůstatky historických budov

„Šlo o dva sklepy, kde se jasně rýsovaly cihlové klenby a omítnuté stěny. Odkryté pozůstatky staveb jsme nafotili,“ sdělila vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea Eliška Wiesnerová.

Čtvrť Ostrov vznikla už ve středověku a dostala jméno podle toho, že ji ze dvou stran od zbytku města vymezovaly řeky Labe a Bílina. Německy se jí říkalo fonetickou odvozeninou Ostr. Později tam stávalo kino, střelecký dům s velkým sálem, hospody i průmyslové podniky. V prostoru dnešního kruhového objezdu se křížily ulice Ostrovní a Střelecká.

Nález při rekonstrukci kruhového objezdu připomněl podle muzejníků devastační sílu válečného bombardování. Čtvrť totiž přestala existovat nedlouho po poledni 17. dubna 1945. Spojenecká letadla 8. letecké armády USA tehdy shodila na Ústí přes 250 tun bomb.

Velká část explodovala právě na Ostrově, který ležel přímo v křižovatce tří železničních tratí a koleje byly hlavním cílem náletu. O dva dny později dopadlo na město dalších 300 tun bomb a opět silně zasáhly čtvrť Ostrov.

„Právě v podobných sklepích, jaké se teď ukázaly při výkopových pracích, našla smrt řada místních obyvatel. Skryli se tam do bezpečí, ale dostal-li dům přímý zásah, neměli šanci. Zasypané oběti bylo možné z totálně zdevastované čtvrti vyprostit až týdny po náletu, kdy se podařilo uvolnit ulice od trosek. A poslední těla se tu našla více než rok po bombardování,“ popsal dobovou situaci ve čtvrti Ostrov vedoucí historického oddělení v ústeckém muzeu Martin Krsek.

Vedle vysoké pravděpodobnosti odhalení sklepení starých domů na staveništi pod Větruší nelze podle historiků vyloučit ani nález nevybuchlé munice. Podle dobových statistik až každá desátá puma nevybuchla.

Proto před lety, když se kruhový objezd stavěl, místo prozkoumali pyrotechnici.