Článek
„Věděla jsem, že Strážek měl hrdelní právo, napadlo mě tedy, že by se mohlo jednat o relikt popraviště. Tentokrát ale nenapověděla literatura, staré mapy ani pamětníci. Národní památkový ústav žádnou takovou památku neevidoval,“ popsala Andrea Buchtová ze sousedního Habří, co bylo impulzem k bádání, do něhož se loni se vší vervou pustila.
Do regionu se přestěhovala před deseti lety a nejspíš díky tomu chodí s otevřenýma očima a nebere všechno automaticky. Když v zapomenutém kraji zaznamenávala vzpomínky pamětníků a psala knihu, zajímala se také o širší okolí.
„Když jsem se kvůli pomístnímu názvu šla podívat na Šibeník, narazila jsem ve vegetaci na obrovskou starou kamennou stavbu, která má v průměru kolem devíti metrů a na výšku asi šest metrů,“ sdělila Novinkám badatelka.
Nikdo ze současníků však v hromadě poskládaného kamení neviděl základ šibenice. „Místní si stavbu s dobrým výhledem spojovali spíš s posledním majitelem zámku v Moravci, baronem Jiřím Nádherným z Borutína, který toho v okolí hodně vybudoval a všechno se tady po něm jmenuje,“ konstatovala Buchtová. Navíc se lidé z okolí Černému lesu spíše vyhýbají, a proto zůstává dlouhodobě stranou pozornosti.
V dalším bádání jí hodně pomohl profesor Josef Unger, archeolog a antropolog, který se zaměřuje i na tematiku šibenic. Do spolupráce zapojili i Spolek na ochranu památek Bystřicka.
„Na podzim se podařilo provést archeologický výzkum, který potvrdil existenci šibenice,“ vylíčila badatelka. „Nikdo tomu nechtěl dlouho věřit, že by tam tak dlouho stála bez povšimnutí. Jestli se nepleteme, je popraviště staré asi 430 let,“ upřesňuje.
Snaha o zapsání mezi památky
Podle všeho jde o unikátní objev, protože se typ popraviště vymyká obdobným stavbám v Česku. Podle archeoložky Michaely Korbičkové ze Spolku na ochranu památek Bystřicka připomíná stínadla v německém městě Calw v Bádensku-Württembersku.
U Strážku našli upravenou skalní plošinu z nasucho kladeného lomového kamene. Na tomto základu stávala dřevěná třísloupová konstrukce s vodorovnými břevny.
„Zděná podnož kónického tvaru se díky kvalitní kamenické práci a odlehlosti místa od okolních obcí dochovala v dobrém stavu. Zatímco jinde archeologové stěží hledají základy, Strážek se může pyšnit výraznou nadzemní dominantou,“ vyzdvihla Andrea Buchtová.
Archeologové při záchranném průzkumu odhalili řadu zajímavostí. „V plošném odkryvu hrabanky byly nalezeny kůlové jamky pro upevnění konstrukce. Ve dvou dochovaných jamkách byly zachyceny pozůstatky dřeva v nekompaktním stavu, indikující přítomnost dřevěných sloupů. Nalezeny byly také dobové hřeby,“ uvedla v nálezové zprávě Michaela Korbičková. Popravení byli pravděpodobně pohřbíváni v okolním terénu.