Článek
Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra. Meteorický roj byl pod dočasným názvem M2026-P1 zařazen do pracovního seznamu Mezinárodní astronomické unie (IAU), tedy do mezinárodní databáze meteorických rojů. Na objevu má výrazný podíl i člen ČAS Milan Kalina, který je rovněž spoluautorem nového odborného článku.
Mateřským tělesem roje je podle parametrů dráhy pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny – vyhaslá kometa s označením 2023 VN9.
Příslušné meteory pronikají podle expertů hluboko do atmosféry rychlostí 14,3 km/s, jsou tím pádem relativně pomalé. V důsledku tření o vzduch se začínají tavit a odpařovat níže, zhruba ve výšce 70 až 80 km nad zemským povrchem, což je u křehkých kometárních částic neobvyklé a naznačuje i možný asteroidální původ.
Navzdory tomu, že lze na sítích objevit i jiné „neoficiální“ názvy nově odhaleného roje, současné provizorní označení roje v databázi IAU jako M2026-P1 je podle informací od objevitelů zatím jediné oficiální.
„IAU osloví hlavního objevitele, což je zmíněný Milan Kalina, a ten roj pojmenuje,“ vysvětlila pro Novinky mluvčí ČAS Simona Beerová.
„Meteorické roje se pojmenovávají podle radiantu, tedy pozice na obloze, ze které meteory zdánlivě vylétají. Jako třeba Perseidy (souhvězdí Persea), tak uvidíme, jaký bude oficiální název,“ poznamenala.
Možná jsme ho spatřili už dříve
Vědecká analýza navíc odhalila zajímavý historický kontext. Původní náznaky existence tohoto roje lze vystopovat už v pozorováních z minulého století.
„Již v roce 1935 zaznamenal australský astronom R. A. MacIntosh při vizuálním pozorování roj, který by mohl odpovídat dnešnímu objevu. Podobnou aktivitu hlásil v 70. letech i pozorovatel Buhagiar. Kvůli nepřesnostem starých vizuálních metod a silnému vlivu sporadického pozadí však tehdy nebylo možné roj jednoznačně potvrdit,“ popsala dále Beerová.
Až současná data z globální meteorické sítě a moderní matematické metody tak umožnily roj bezpečně identifikovat.
Global Meteor Network je celosvětová síť vysoce citlivých videokamer monitorujících noční oblohu 24 hodin denně. Pomocí pokročilého softwaru dokážou kamery přesně změřit dráhu, rychlost a směr tisíců meteorů najednou. Pokud má velký počet meteorů shodný radiant a podobnou oběžnou dráhu, jde o organizovaný proud: meteorický roj.
Hlavní fakta o novém meteorickém roji M2026-P1
- období aktivity: 14. až 16. července 2026 (vrchol 16. července)
- radiant: souhvězdí Štíra
- rychlost vstupu do atmosféry: 14,3 km/s
- mateřské těleso: analýza ukázala dráhu kometárního typu z rodiny Jupitera; nejpravděpodobnějším kandidátem je objekt 2023 VN9
- objevitelé: Milan Kalina, Denis Vida, Damir Šegon, Paul Roggemans, James M. Scott, Jeff Wood


