Astronom při svých pozorováních na Liberecku vyfotil vesmírnou superbublinu

Okraje struktury pozorujeme jako známé mlhoviny, mezi něž patří i Barnardova smyčka a Koňská hlava (obě jsou na snímku vlevo), či jemné vodíkové filamenty táhnoucí se až do souhvězdí Eridanu, kde se nachází obří Smyčka v Eridanu (na snímku vpravo).

Zářící struktury představují hranice obrovského komplexu mlhovin, kde se střetává horký řídký plyn s chladnějším mezihvězdným prostředím.

Superbublina Orion–Eridanus (anglicky Orion-Eridanus Superbubble) vznikla jako pozůstatek dávné aktivity hmotných hvězd, jejichž exploze a následné silné rázové vlny danou oblast zásadně deformovaly.

Obrovská struktura vznikala v důsledku deseti až dvaceti výbuchů supernov a silného hvězdného větru. Tyto procesy přes několik generací hvězd vyfukovaly okolní plyn a vytvořily dutinu o průměru stovek světelných let.

„Fyzicky může zabírat 300–500 světelných let v průměru. Naše Sluneční soustava by se tedy do ní vešla několiksetkrát,“ uvedl astronom Jakub Kuřák.

„Skutečný rozsah bubliny si lze jen obtížně představit: v nejširším místě se superbublina Orion–Eridanus rozprostírá na obloze v úhlu kolem 45 stupňů, což odpovídá 90 měsíčním úplňkům vedle sebe,“ popsal dále na webu Česko-slovenské astronomické tiskové agentury.

Bublina je tak podle astronomů působivou připomínkou, že i zdánlivě prázdný prostor mezi hvězdami má svou bohatou historii. Díky moderním metodám astrofotografie je dnes možné tuto strukturu zachytit a představit veřejnosti.

Fotograf výsledný snímek zachytil na více pozorovacích lokalitách na Liberecku v průběhu projasněných nocí mezi 12. a 16. lednem pomocí citlivého aparátu a specializovaného filtru H-alfa. Ten izoluje převážně vlnovou délku ionizovaného vodíku. Nasnímaná data musel exponovat přes pět a půl hodiny a poté je matematicky zpracovat.

„Při pohledu na tyto struktury si uvědomujeme, že velmi dávné hvězdné exploze stále ještě formují prostředí, ve kterém dnes vznikají nové generace hvězd,“ uzavřel Jakub Kuřák ze Smržovky na Jablonecku, který jinak působí jako popularizátor astronomie v liberecké IQLandii a ve volném čase se věnuje astrofotografii.

Jako astrofotograf už dvakrát uspěl ve výběru Astronomického snímku dne amerického vesmírného úřadu NASA.