Asteroid mířící k Zemi může být ve skutečnosti část staré rakety

Objekt letící k Zemi objevil v září teleskop na Havaji, jehož cílem je vyhledávat asteroidy, které by mohly znamenat pro Zemi nebezpečí. To objekt nazvaný 2020 SO nepředstavuje, příští měsíc se má stát dočasnou oběžnicí naší planety. Vědce ale zaujal z jiného důvodu.

„Jsem tím docela nadšený,“ uvedl Paul Chodas, přední expert NASA na asteroidy a ředitel Centra pro studia objektů blízko Země v Laboratoři proudového pohonu NASA v jižní Kalifornii.

Co vědce tolik nadchlo? S nadsázkou řečeno, objekt nemusí být asteroidem, ale částí rakety vracející se po 54 letech domů. „Je mým koníčkem hledat takové věci a dělám to už desítky let,“ nadšeně přiznal Chodas agentuře AP.

Simulovaná dráha objektu 2020 SO od letošního října do května příštího roku

Chodas má dva hlavní důvody se domnívat, že nejde o asteroid. Prvním je téměř kruhová oběžná dráha kolem Slunce, která je velmi podobná té zemské. „To je první signál,“ uvedl Chodas. Objekt je rovněž ve stejné rovině jako Země, neblíží se k ní pod jiným úhlem jako drtivá většina asteroidů. Navíc se blíží pomaleji, než je u asteroidů obvyklé, rychlostí kolem 2400 kilometrů za hodinu.

2020 SO je podle jasnosti velký zhruba osm metrů. Spolu s oběžnou dráhou by to odpovídalo velikosti druhého stupně rakety Atlas Centaur D, která měla 20. září 1966 dopravit na Měsíc sondu Surveyor 2. Odtud měla sonda pořídit fotografie. Oddělení horního stupně Centaur bylo posledním úspěšným manévrem mise.

Následující den došlo ve vzdálenosti 163 tisíc kilometrů od Země ke korekci dráhy sondy. Zapnuly se bohužel pouze dvě ze tří trysek a sonda se tak dostala do rotace. Brzdícími motory se nepodařilo rotaci zastavit, sondě došla energie a neovládaná se zřítila na povrch Měsíce v oblasti Mare Insularum.

Horní stupeň mezitím minul Měsíc a vydal se na oběžnou dráhu kolem Slunce. Nyní se dost možná vrací zpět. „Můžu se mýlit, nechci vypadat přehnaně sebevědomě. Ale tohle je poprvé, co všechny dílky skládačky do sebe zapadají a kryjí se se známým startem rakety,“ uvedl Chodas.

K ověření jeho teorie bude zapotřebí si ještě nějaký čas počkat. Jakmile se objekt dostane blíž, astronomové budou moci přesněji spočítat jeho oběžnou dráhu a určit, nakolik jeho pohyb ovlivnila radiace a termální efekty slunečního záření. Pokud jde opravdu o horní stupeň Centaur, měl by se pohybovat jinak než těžký asteroid, jehož pohyb vnější vlivy ovlivní méně.

Ať už jde o asteroid nebo o raketu, vědci odhadují, že objekt 2020 SO se stane dočasnou oběžnicí Země poté, co ho gravitace naší planety v půlce listopadu zachytí. Zhruba čtyři měsíce se pak objekt zdrží u naší planety, než se v březnu příštího roku vydá opět na vlastní oběžnou dráhu kolem Slunce.