Článek
„Je mimořádně krásná. Přiznám se, že do setkání s paní Zitou jsem detektoráře neměl rád, a to ani trochu. Nyní jsou mnozí z nich naši skvělí spolupracovníci, kteří odvádějí v terénu skvělou práci,“ řekl Novinkám ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně Balázs Komoróczy.
Všechny šatní spony, které nyní ústav ve své římské expozici v Pasohlávkách vystavuje, pocházejí z pátého a šestého století, tedy z období stěhování národů, a našli je právě detektoráři.
Detektorářka Zita mu langobardskou sponu předala na vrátnici ústavu. Přišla bez ohlášení s manželem s tím, že „nemá zájem se nijak obohacovat a že by sponu měli vidět i jiní“. Spona dosud patří k nejatraktivnějším předmětům svého druhu, které se v ČR kdy našly.
Archeologové již dávno s detektoráři aktivně spolupracují, školí je, učí je s nálezy zacházet tak, aby skončily neporušené přesně tam, kde mají, tedy nejprve v laboratořích a pak v muzeích.
„Právem mnozí nosí trička s nápisem Pomáhám archeologům. Nepochybuji o tom, že nám jde o totéž, tedy o poznání minulosti a podělení se o nové poznatky s ostatními,“ dodal Komoróczy. Výstava spon je tak podle něj příkladem toho, co vše archeologové a detektoráři dokážou.
Jehlice a později spony se používaly na spínání plášťů a oděvů, obvykle někde v oblasti ramen, již od druhého století před naším letopočtem až do středověku. Nešlo jen o předměty denní potřeby, ale v mnoha případech o šperky zdobené zlatem, stříbrem, granáty a rytinami.
V mnoha případech měly tvar zvířat, například ten od Zity má podobu dravého ptáka. Šatní spona a její zpracování dávala všem okolo najevo, jak vysoko je její majitel na společenském žebříčku, popřípadě k jaké skupině obyvatelstva patří.
Výstava v Pasohlávkách je vůbec první akcí svého druhu v Česku. Záměrně na ni byly vybrány spony z období stěhování národů.
Velmi zjednodušeně řečeno byla tehdejší střední Evropa místem, kterým procházely nejrůznější kmeny. Spony každého z nich byly svým zpracováním trochu jiné. Lze bez potíží rozlišit spony po Langobardech, kteří v šestém století odtáhli z Moravy na sever dnešní Itálie, kde založili Lombardii, a spony jiných germánských kmenů, popřípadě spony Hunů. Jejich krásou se mohou zájemci kochat na výstavě Více než ozdoba, která potrvá do konce letošního roku.
