Archeologové stromů z Česka pomohou s výzkumem staletých pistácií v izraelské Negevské poušti

Tým znalců dřeva a odborníků na archeologii stromů z brněnské Mendelovy univerzity pracuje po celém světě.

Na pobřeží severního Islandu pátrá po tom, kudy přesně na něj tisíce kilometrů přes chladný Severní ledový oceán putují kmeny stromů ze Sibiře. Na Ukrajině zkoumají dendrologové minulost dřevěných kostelů. Chloubou vědců je databanka dubových letokruhů s 5000 vzorky dřeva. Nejstarší jsou dokonce z dubů, které rostly v době, kdy byl Gaius Julius Caesar ještě malý chlapec.

V Negevské poušti už ze stromu druhu Pistacia atlantica odebrali první ze vzorků ke zkoumání.

„Cílem je zjistit výskyt extrémního sucha v minulosti, četnost těchto epizod a porovnat je se současnými klimatickými podmínkami. Součástí výzkumu je také určení stáří těchto stromů,“ uvedla za brněnské výzkumníky Irena Sochová.

Pryskyřice ze stromu Pistacia atlantica se zpracovává v různých odvětvích, jako je tradiční medicína, kosmetické výrobky či jako kadidlo. Je příbuzný druhu Pistacia vera, jejíž jádra – tedy pistácie – jsou dobře známá také v Česku.

Výzkum bude trochu vědeckým oříškem. Ukázalo se totiž, že vnitřní část dřeva pistácií je často prohnilá a chybí v ní celé úseky letokruhů. Dalším problémem jsou velmi úzké a špatně čitelné letokruhy. „Je to pro nás úplně nová zkušenost,“ konstatovala výzkumnice.

Při práci v Negevské poušti se zatím podařilo odebrat jediný vzorek. Další odběry nebyly možné kvůli komplikacím: jeden vrták se zlomil a druhý se poškodil při práci se silně pryskyřičným dřevem. Pryskyřice způsobovala zalepení vrtáku, který bylo nutné z kmene vytahovat během několika vteřin. K odběru vzorku je nutné vymyslet technické řešení.

Letokruhy jsou dokonalým přírodním záznamem uplynulých věků. Za každý rok vznikne jeden. V suchých letech jsou letokruhy úzké, v rocích se srážkami naopak široké.

U pistácií je zajímavé, že na klima v jedné oblasti nereagují stejně, i to bude předmětem výzkumu. Vzorky dřeva z pistácií budou zasílány z Izraele do Brna k podrobnému laboratornímu zkoumání.

Staré pistácie v poušti nevykazují známky plošného odumírání a jsou dobře adaptované na extrémní podmínky. Rostou především ve vyschlých korytech řek, kde se při deštích soustřeďuje voda. Přežít jim umožňuje to, že mají mělké i hluboké kořeny.