Článek
„Snížení normativu pro žáky našich škol by znamenalo vedle dalších škod i vyšší výdaj pro stát. Když církve své školy uzavřou, tak stát bude platit vedle normativu na žáka na jiných školách i infrastrukturu teď placenou církví,“ shrnul případné následky krácení financí plzeňský biskup a předseda Komise pro katolickou výchovu Tomáš Holub.
Soukromé a církevní školy v Česku mají nárok na financování podle zákona už desítky let. U církevních jsou finance na žáka, tzv. normativy, stejné jako u škol veřejných. Soukromé dostávají od státu dotace, které v základu odpovídají 60 procentům financí, jež náleží školám veřejným. V praxi je ale částka obvykle vyšší, u základních škol může dosáhnout až sta a u středních až 90 procent toho, co získávají veřejné školy. Výše dotace záleží například na hodnocení České školní inspekce.
Státní výdaje na tuto podporu vyčíslila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na 21 miliard korun ročně. Při přestupu 135 tisíců dětí na veřejné školy by ale náklady na jejich vzdělávání stát platil ze sta procent, nehledě na výdaje na vybudování nových kapacit, které ministerstvo školství v rámci podporovaných projektů vyčíslilo až na 1,1 milionu korun na jedno místo.
Podle místopředsedkyně školského výboru ve Sněmovně Renáty Zajíčková (ODS) by si výstavba odpovídajících nových kapacit vyžádala investice ve výši až 200 miliard korun. „A provozní úspora pro státní rozpočet by byla nulová, protože by následně stát platil za vzdělávání těchto dětí ve veřejné síti znatelně vyšší jednotkové náklady než doteď,“ uvedla poslankyně.
Premiérovi Babišovi zejména vadí, že většina neveřejných škol vyžaduje po rodičích školné. Jeho výše není regulována, některé školy tak peníze navíc nepožadují vůbec, jinde se platby mohou vyšplhat až ke statisícům korun ročně.
„Peníze, které dostáváme od státu, nám nestačí. Školné vybíráme, abychom doplnili finance například na mzdy učitelů. Naše školné je ale spíše symbolické a podobně to má řada dalších církevních škol,“ popsal pro Novinky ředitel Arcibiskupského gymnázia na pražských Vinohradech Ondřej Mrzílek.
Žádané gymnázium pro 537 studentů si aktuálně účtuje školné 16 tisíc korun na školní rok. Zkrácení současného příspěvku od státu třeba o 15 procent by podle Mrzílka znamenalo výpadek asi osmi milionů korun na rok, které odpovídají nákladům na 150 výukových hodin týdně. Případné navyšování školného ale přesto odmítá.
„Nemůžeme další finance požadovat po rodičích, školné by vzrostlo asi na 35 tisíc korun ročně. Pro řadu rodin je to neúnosné a studenti by kvůli tomu odcházeli na veřejné školy, kde by se ještě více zvýšil už teď obrovský přetlak,“ připomněl ředitel katastrofální stav s místy na pražských středních školách.
Soukromá škola neznamená nutně výdělečný byznys
V Praze pokrývají soukromé školy podle dat Cermatu více než třetinu středoškolských kapacit. V celém Česku v minulém školním roce podle ministerstva školství fungovalo 325 soukromých a 46 církevních středních škol.
„Debatě, jak financovat soukromé a církevní školy, se nebráním, je ale potřeba si říct, že soukromé školy nejsou pouze drahé pražské školy. V regionech zabezpečují nenahraditelné role, například jsou soukromé speciální školy, tam snad prostředky krátit nechceme, když se starají o děti s různými handicapy a zabezpečují veřejnou službu,“ uvedl ministr školství Robert Plaga (za ANO).