Článek
Útok Al-Káidy symbolicky ukončil období tání devadesátých let, kdy po konci studené války panovala iluze, že ozbrojené konflikty začínají patřit minulosti a v globalizovaném světě se rozšíří prosperita.
Probuzení bylo hořké. Při teroristických útocích čtyřmi unesenými letadly zemřelo 2977 lidí, což bylo více než 7. prosince 1941 při japonském útoku na Pearl Harbor, který si vyžádal 2403 obětí.
| Útok z 11. září 2001 budou v podcastu Novinek Zbytečná válka v pátek symbolicky od 14:46 probírat expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza a tehdejší velvyslanec v USA Alexandr Vondra. |
|---|
V New Yorku a Washingtonu přitom neútočil žádný nepřátelský stát, ale teroristé, což ukázalo, jak velkou hrozbu představují nestátní aktéři. O rostoucím nebezpečí ze strany Al-Káidy USA věděly. Při jejích dvou teroristických útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998 zahynulo 224 lidí. Terčem dalšího jejího útoku se stal 12. října 2000 v Adenu torpédoborec USS Cole, což si vyžádalo 17 mrtvých. Nikdo však nevěřil, že by teroristé mohli zaútočit v takovém rozsahu přímo ve Spojených státech.
Reakce Washingtonu, které tehdy aktivoval článek 5 NATO, byla rychlá a tvrdá. Po útocích z 11. září zahájily Spojené státy válku proti terorismu. Na Afghánistán ovládaný Tálibánem, kde měla al-Káida po vyhnání ze Súdánu bezpečné zázemí, zaútočily 7. října. I když se vládnoucí Tálibán podařilo rychle svrhnout a v roce 2011 se povedlo dopadnout i vůdce Al-Káidy, nejdelší americká válka trvající skoro dvě dekády nepřinesla totální vítězství. Tálibán se po stažení amerických sil v roce 2021 vrátil k moci.
Ani válka proti salafistickému terorismu nepřinesla totální vítězství. Pohrobci a následovníci Al-Káidy dále útočí v Africe. V polovině minulé dekády po arabském jaru zažívali úplnou renesanci. Islámský stát, odštěpený od Al-Káidy v roce 2014, ovládl značnou část Sýrie a Iráku.
Rozvrat Iráku byl důsledkem další války zahájené americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Spojené státy zaútočily 20. března 2003 na Irák na základě nepravdivých informací, že Saddám Husajn vyrábí zbraně hromadného ničení. I když se jeho režim podařilo za pár týdnů svrhnout a samotného Husajna dopadnout a odsoudit, Irák se změnil v napůl zhroucený stát.
Ve vleklých expedičních válkách s islámskými militanty Spojené státy postupně ztrácely svou sílu a pozici globálního hegemona. Doby amerického unilateralismu devadesátých let, kdy byly jedinou supervelmocí, pomalu končily. Svět se začal drolit a směřovat k multilateralitě, která ale nikdy nenastala. Soupeři USA nejsou dosud vojensky tak silní, aby mohli vytvořit další mocenská centra, i když Čína ekonomicky i vojensky výrazně roste.
Rusko nicméně oslabování USA, jejichž ekonomika utrpěla následky extrémně drahých konfliktů, využilo k obnovování svého impéria, zvláště když se americké ozbrojené síly začaly proměňovat v expediční sbory vedoucí asymetrické protipovstalecké operace.
Proměnilo se nejen rozložení sil, ale také životy obyčejných lidí. USA ve strachu z dalších teroristických útoků, které sice přišly, ale už naštěstí už nikdy ne v podobném rozsahu, zavedly řadu bezpečnostních opatření. Nejvýraznější se týkala letecké dopravy, aby už nešlo snadno unést dopravní letadla a použít je k teroristickým útokům, nebo na jejich palubu propašovat nálože. Pilotní kabiny se zavřely a tvrdě se omezilo, co si šlo vzít na palubu.
Zahájena byla bezprecedentně rozsáhlá operace monitorující telefonní a internetovou komunikaci.
V rámci boje s terorismem Spojené státy povolily používat dříve zakázané výslechové techniky jako waterboarding, které lze označit za mučení. Podezřelí z terorismu zadržení v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a dalších zemí pak byli zadržováni v tajných věznicích CIA a mnozí skončili v táboře na Guantánamu.
Popřena byla i práva na spravedlivý proces. Chálid šajch Muhammad, který je považován za hlavního strůjce útoků z 11. září, dosud nebyl postaven před soud, i když od útoků uplynulo už čtvrtstoletí.
Útoky z 11. září skutečně proměnily svět.
