Amerika na Znojemsku je zřejmě nejstarší zemědělskou osadou střední Evropy

Archeologové pracují v této oblasti už 60 let. Letos se nově přesunuli na plochu Amerika, což je její tradiční název z historických map. Nachází se přibližně kilometr od již prozkoumané lokality Sutny, která je jedním z nejvýznamnějších pravěkých nalezišť ve střední Evropě. Do učebnic se dostala objevem kruhového příkopového areálu – rondelu. Rondel se v letech 1968–1978 stal vůbec prvním detailně prozkoumaným objektem tohoto typu ve střední Evropě.

Vědci předpokládali, že Amerika pochází ze stejného období jako Sutny. Nejnovější poznatky ale nasvědčují, že by mohlo jít o vůbec nejstarší zemědělské osídlení ve střední Evropě.

„Odhadujeme, že skupina osadníků žila nejdříve v lokalitě Amerika a teprve později se přesídlila do lokality Sutny,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Tóth z filozofické fakulty.

Dosud výzkumníci odkryli dlouhý dům, který obyvatelé tohoto sídliště obývali, a zjišťují, jaký byl vlastně vztah mezi lokalitami Sutny a Amerika a jak spolu obě komunity koexistovaly. Archeologové odhadují, že dlouhých domů může být v Americe až čtyřicet, možná i více. Otevírá se tak před nimi nová a zřejmě velmi dlouhá etapa archeologického výzkumu.

Na rozdíl od již prozkoumané lokality Sutny, kde je černozem, je Amerika na písčitém podloží. To práci archeologů zpomaluje.

„Kopání je pro nás fyzicky náročnější a odkryv je zdlouhavější. Pomalejší postup prací a písčitá zemina nám ale umožňuje nalézat i menší, například milimetrové úlomky keramiky, které bychom mohli přehlédnout,“ doplnil Tóth.

Dlouhý dům označuje pravěký typ velké obdélné stavby z kůlové konstrukce, která sloužila jako obydlí prvních zemědělců v období neolitu. Půdorys byl úzký, šířka okolo šesti metrů, přičemž délka mohla být až 40 metrů. Dům měl pravděpodobně sedlovou střechu a stěny byly omazané hliněnou omítkou. Obdobné domy používali například indiáni z kmene Irokézů.

Mladší doba kamenná je typická přechodem k zemědělství a chovu zvířat, rovněž vznikem trvalých sídel. Ve střední Evropě je toto období spojeno s prvními rolníky. Zatímco dřívější lovecko-sběračské skupiny migrovaly, v mladší době kamenné si lidé stavěli domy s pevnými konstrukcemi, vyráběli keramiku a nové nástroje.

Toto období tak představuje zásadní přelom, kdy se člověk, anatomicky shodný s dnešním, stal tvůrcem moderního způsobu života.

Za šedesát let objevili archeologové nálezy datované od paleolitu až po halštatské období. Geofyzikální průzkumy z let 2007 až 2011 v oblasti o rozloze 17,2 hektaru odhalily přítomnost 1500 stop po lidské činnosti.