Článek
Výzkum skončil minulý týden ve středu, přičemž jedno z největších překvapení, které přinesl, se odehrálo v samém závěru vykopávek. Poměrně hluboko pod povrchem nalezli archeologové více než šest tisíc let starý hrob. Identifikovali ho jako součást kultury s vypíchanou keramikou. Název této éře dala výzdoba keramiky, která je tvořená jemnými vpichy a označuje také lid, který do Evropy kdysi přišel z oblasti Blízkého východu a přinesl s sebou zemědělství a usedlý způsob života. O objevu informovalo litoměřické biskupství.
„Vedle kosterních pozůstatků jedince mužského pohlaví zesnulého ve věku asi patnácti let, v hrobu leželo celkem dvanáct nádob, z nichž některé jsou dochované ve skvělém stavu. Chlapec u sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu nebo obsahuje nějaké další milodary,“ popsal archeolog Milan Sýkora.
Podle jeho slov se jedná o unikátní objev. „Takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme,“ uvedl odborník.
Nález nyní zamíří do laboratoří, kde proběhne antropologický průzkum ostatků a zkoumáním projde i obsah nádob. „Může tam být pyl a další organické pozůstatky, které nám prozradí něco o tehdejším prostředí – jaká tu byla vegetace, co tu lidé pěstovali… Pak vše poputuje do zdejšího muzea, s nímž jsme dohodnutí, že nálezy převezme do stálé expozice,“ uvedl archeolog pro web litoměřického biskupství.
Nález nyní zamíří do laboratoří. Proběhne antropologický průzkum ostatků a zkoumáním projde i obsah nádob.
Archeologové mimo jiné narazili také na zbytky domu z období kolem roku 1200, který kdysi vyhořel. Z tohoto domu mají i kolekci keramiky. A našli také snubní prstýnek, který je datovatelný do 12. století a pochází z jednoho z odkrytých domů původního hradiště.
„Je bronzový, tvoří jej pásek a na něm jsou dva kruhové terčíky, zdobené rostlinnými motivy, spojené čtvercovou destičkou, na níž je vytepaný kříž,“ popsal Milan Sýkora.
Průzkum probíhal v prostoru Dómského náměstí, kam v dávné minulosti zasahovalo hradiště založené knížetem Boleslavem I. a vybudované jako opěrný bod Přemyslovců na severu Čech. Teprve později – v 11. století – zde kníže Soběslav I. založil i kapitulu. „Ačkoliv kníže Boleslav byl bratrovrah, nechal zabít svatého Václava, vděčíme mu za to, že zde založil významný raně středověký hrad. To všechno teď naše nálezy potvrzují,“ dodal Sýkora.
