Článek
Za tu dobu podpořil již 252 projektů v celkové výši zhruba 18 miliónů korun. Na výstavě se můžete seznámit s plány do budoucna – Zelený poklad představí nový česko-německý vzdělávací projekt nebo novou grantovou výzvu Ani kapka nazmar, která bude podporovat projekty zaměřené na hospodaření s dešťovou vodou.
Člen správní rady Nadačního fondu Zelený poklad RNDr. Jindřich Duras PhD. uvedl: „Grantovým programem Ani kapka nazmar chceme otevřít téma hospodaření s dešťovou vodou v Plzni a hledat první nositele dobré praxe. Téma je diskutováno mezi odbornou veřejností, ale my bychom si přáli dostat ho do běžné praxe. Projekty, které podpoříme, by měly být nejen účinné, ale i dobře viditelné."
Nadační fond Zelený poklad se přidal k celosvětovému hnutí, které bije na poplach, aby zastavilo odcizování dětí přírodě. „Založili jsme proto grantový program Nás učí příroda, v posledních pěti letech podporujeme environmentální aktivity v předškolních zařízeních. Děti pěstují bylinky, bádají, experimentují, chovají domácí zvířata, pěstují obilí. Od doby založení grantového programu Nás učí příroda jsme podpořili 26 programů v předškolních zařízeních v celkové výši 1 795 546 Kč,” informovala Ing. Lucie Davídková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Zelený poklad.
Na výstavě se představují inspirativní podpořené projekty – např. pěstování ve vyvýšených záhonech, jak je praktikují v 55. mateřské školce, nebo Den bez elektrické energie, který zavedli v soukromé mateřské školce v Božkově.
K tomu řekla Vlaďka Zieglerová ze soukromé školky Božkov: „Zúčastnila jsem se exkurze do Německa, kterou pořádal Zelený poklad, a byla jsem velmi inspirována školkou, která se tím zabývala. Měla jsem to štěstí, že se mnou na exkurzi byla naše paní kuchařka, protože na provozním personálu leží největší tíha Dne bez elektrické energie – nejede výtah, vaří se na ohni, nemůže se použít vysavač, samozřejmě nesvítíme, nepoužíváme mobilní telefony...”
Exkurze do Německa se účastnila i ředitelka 55. mateřské školy Jitka Matějovicová, ta se zde inspirovala vyvýšenými záhony: „Každá třída má svůj záhon, zjišťují, jak jde slunce a stín, aby se rozhodly pro vhodné rostliny. Děti zjistí snadno, jestli se o svůj záhon dobře staraly, mohou porovnávat úrodu s jinými třídami. Pěstování se líbí i rodičům a prarodičům, kteří jsou dětmi „přinuceni“ k intenzivnějšímu vnímání přírody, společně připravují hostiny z vypěstovaných plodin. Protože se práce a učení v zahradě velmi osvědčily, budou v pěstování pokračovat i nadále, navíc děti již práci na „svých“ záhonech vyžadují a těší se na ni.”