Článek
Workshop byl zaměřený na využití GIS (geografického informačního systému) a dalších technologií v archeologii, antropologii a oblasti kulturního dědictví.
Příspěvek k uvedenému tématu přednesl například Axel Posluschny z německého Deutsches Archäologisches Institut a věnoval se v něm představení významného projektu zacíleného na výzkum keltských "šlechtických" sídel a jejich sociálních významů za pomoci GIS.
Další příspěvek od Thomase Hueta z francouzské L’université Nice Sophia Antipolis byl zaměřen na výzkum pasteveckých cest a skalních kreseb v pohoří Mont Bego za pomoci různých typů prostorových analýz v prostředí GIS.
O způsobu předávání informací z oblasti kulturního dědictví široké veřejnosti v podobě virtuálních příběhů a počítačové animace referoval příspěvek Giuliana de Felice z italské Università degli Studi di Foggia. Łukasz Banaszek z polské Uniwersytet im. Adama Mickiewicza w Poznaniu se zamýšlel se nad aplikací GIS v analýze vnímání krajiny a vizuálních významů krajiny pro současného a minulého člověka i tématem tzv. digitální krajiny.
„Účastníci workshopu oceňovali zejména různorodost příspěvků i nové způsoby náhledů na témata, se kterými se setkávají ve své výzkumné praxi, muzejní činnosti či památkové péči,” uvedla Tereza Zíková z organizačního týmu.
Workshopu se zúčastnili kromě odborníků ze ZČU také hosté z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity, pracovníci muzeí či Národního památkového ústavu.