Článek
Největší křesťanské svátky oplývají nesčetnými obyčeji a obřady. Málokdo zná líbání kříže, křížové cesty, svěcení paškálu a ohně nebo procesí k oslavě Kristova vzkříšení.
Pomlázka nebo řehtání jsou známější, většinou ještě lidé znají malování vajec jako symbol jara a vzniku nového života. Nejrůznějšími technikami v malování a škrabání vajíček je známa obec na jižní Moravě Ostrožská Nová Ves. Ale o tom, že podobnou tradici o Velikonocích udržují v celé saské Lužici, ví však už jen málokdo.
Vajíčka jsou také na jídelníčku restaurací, při snídaních nebo v polévkách a dalších jídlech. Vedle normálních vajec v obchodech najdete plné regály barevných vajec jen o něco málo dražších, než jsou ta obyčejná.
Na velikonočních trzích se prodávají vajíčka všelijak zdobená. Zvláštní skupinu tvoří vajíčka zdobená lidovými umělci, kteří jako malérečky na jižní Moravě je zdobí stejnými technikami. V lužickosrbském muzeu v Budyšíně je možné vidět výsledky soutěže lidových umělců, kteří své techniky předváděli po celý týden a nejlepší komplety jsou vystaveny.
Vajíčka neslouží jen jako dárek v podobě uměleckého předmětu k výzdobě slavnostních tabulí. Pro děti jsou dnes součástí nového zvyku koulení vajíček podobně jako kuliček. Vajíčka jsou označována čísly a slouží jako losy při dětských tombolách. Ne vždy jsou vajíčkové hrátky či ozdoby lužickosrbskými tradicemi.
Náboženské tradice v Lužici jsou zachovávány již jen sporadicky. Zpívání kěrluší, písní na oslavu vzkříšení, je již jen výjimečné. Ženy obcházejí vesnici a pod okny hospodářů zpívají nábožné písně. Děje se tak od půlnoci na Bílou sobotu až do nedělní ranní bohoslužby.
Někde chodí mládež s klepači a nahrazuje zvonění. Křížová cesta se stala divadlem pro veřejnost, jak je kupříkladu prováděna ve Zhořelci od kostela svatého Petra a Pavla uličkami až k božímu hrobu. Stejně tak zpívání pašijí o Velkém pátku nebo celá řada koncertů sakrální hudby.
Největším lákavým a tradičním zvykem je mužská velikonoční jízda. Slavnostně vyzdobené koně, jezdci v tradičních cylindrech a černých šatech objíždějí vesnice a pole, přičemž zpívají kěrluše anebo se modlí růženec. Nejblíž k našim hranicím vyjíždějí jezdci z Ostritz a navštíví klášter Martienthal, další místa jsou situována spíše do oblasti Budyšína, z tohoto města vyjíždějí jezdci od kostela svatého Petra.
Zpravidla absolvují dvě jízdy, jednu dopoledne a druhou odpoledne. Na velikonoční jezdce přijíždějí tisíce návštěvníků, aby zhlédli nádherný křesťanský obřad. Jezdci jsou zásadně jen muži a v deseti procesích jich bývá až na dva tisíce.
Velikonoce v Lužici jsou pro své tradiční zvyky, bohaté kulturní programy, velkolepým duchovním svátkem jara a oslavou vzkříšení nejen Krista, ale vlastně i celé přírody a oslavou krásy vzniku lidského života.
Místa velikonočních jízd: Bautzen, Ralbitz, Wittichenau, Croswitz, Panschwitz-Kuckau, Radibor, Storcha, Nebelschütz, Ostro, Ostritz-Marienthal.
