Hlavní obsah

V ZOO Lešná se dočkali, narodili se tu tři hroznýši psohlaví

Novinky, Leona Roháčková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po dlouhých letech se v ZOO Lešná dočkali prvního úspěšného porodu hroznýše psohlavého. Plaz pocházející z Madagaskaru se množí pomocí tzv. vejcoživorodosti. V evropských zahradách žije necelých 200 exemplářů, u kterých jsou odchovy velmi nepravidelné.

Foto: Pavel Štraub

Hnědá forma hroznýšů psohlavých se často nemnoží, častější jsou odchovy formy zelené

Článek

"Ve středu 9. listopadu ráno porodila nečekaně tři mláďata samice hroznýše psohlavého. Hady, kteří k nám přišli z Iguana Reptile ZOO v Nizozemsku, máme od roku 1998, ale až dosud se je nepodařilo odchovat," uvedl kurátor plazů Pavel Shromáždil.

Posledních dvanáct let chovají na Lešné společně skupinu dvou samců a jedné samice, kteří se dobře snášejí. "Sice jsme v minulých letech pravidelně pozorovali páření hadů, ale nikdy z něj nic nebylo. Mysleli jsme, že problém je v samici, která asi nemůže mít mláďata. Jsme rádi, že jsme se mýlili," popsal Shromáždil problémy chovu.

Samice porodila tři mláďata, která chovatelé kvůli jejich bezpečí okamžitě odebrali z terária. Přitom zjistili, že jedno z háďat má vrozenou deformaci hlavy, a pravděpodobně nepřežije. Zbývající dvě mláďata jsou umístěna v zázemí zahrady, rodiče jsou i nadále k vidění v terarijních expozicích v suterénu lešenského zámku. 

V prosinci roku 2002 byli na Lešné blízko odchovu, březí samice ale těsně před porodem uhynula. Při pitvě v jejím těle objevili pět mláďat. Tento druh madagaskarského hada totiž neklade vejce, ale rozmnožuje se tak, že samice „rodí“ živá a dobře vyvinutá mláďata. Přitom se ovšem ani nejedná o živorodého hada, ale o druh, který se množí pomocí tzv. vejcoživorodosti.

Vejcoživorodost neboli ovovivarie 

To znamená, že vejce po oplodnění samice zůstávají v jejím těle, kde se zárodky vyvíjejí uvnitř těchto vajíček bez přispění (tedy bez výživy) vlastní matky pomocí placenty a k „porodu“ dochází těsně po vlastním vylíhnutí mláděte z vejce.

Celé to tedy vlastně vypadá jako klasický porod, ale hlavní rozdíl je právě v tom, že matka svá mláďata nevyživuje, pouze vejcím uvnitř svého těla poskytuje vhodné prostředí pro jejich vývoj.

Reklama

Výběr článků

Načítám