Článek
Kostel vznikl kolem roku 1150 jako patrová kaple přilehlého šlechtického dvorce s apsidou na východní straně a věží nad středním polem. Před rokem 1200 byla k jižní stěně přistavěna rozměrná otevřená předsíň. Po požárech ve druhé polovině 17. století byl při rozsáhlé přestavbě z kaple zřízen presbytář, na místě původní apsidy postavena sakristie a uzavřením předsíně vytvořena loď propojená s novým presbytářem zbouráním celé jeho jižní stěny (nahrazena trojitou arkádou). Původně plochostropá předsíň byla zaklenuta. Přízemí presbytáře (původní kaple) je zaklenuto na čtyřech sloupech s krychlovými hlavicemi, vytvářejících galerii okolo čtvercového ústředního prostoru, původně otevřeného do patra.
Náhodně přišedší turista má možnost se dovnitř podívat, pouze přijde-li v době bohoslužeb. Nejzajímavější pohled se mu ale naskytne zvenčí.
Nejpůsobivějším stavebním prvkem kostela je románský portál. Diskuse odborné veřejnosti, že na tomto místě není původní, že sem byl přenesen z jiné, starší stavby, možná z benediktýnského kláštera v Opatovicích nad Labem, nejsou pro dnešního návštěvníka podstatné. Důležitý je monumentální dojem a vnímání velkého množství detailů tohoto mimořádného kamenického díla, vcelku připomínajícího bohatou krajku.
Sloupky portálu spočívají na atických patkách s drápky, nahoře jsou ukončeny hlavicemi. Sloupky spočívají na soklech z opukových bloků s dnes již téměř „nečitelnými“ zbytky jemně zpracovaných reliéfů. Na soklu středního sloupku vlevo i na pravém vnitřním soklu je vždy dvojice zvířat se společnou hlavou na hraně - vlevo snad dobytče, vpravo pták nebo bestie s pařáty. Na pravém předním soklu je reliéf sirény. Přední sloupky mají korintské hlavice nesoucí rovnou římsu. Hlavice zadních sloupků mají tvar kalichu ovinutého akantovými lupeny. Římsa je v celé délce členěna vztyčenými akanty ve dvou řadách nad sebou.
Archivolta je tvořena jedenácti pruty s výžlabky, s bohatou figurální, živočišnou i rostlinnou výzdobou. První a druhý pás byly vymodelovány z hrubé malty při opravě a doplnění portálu v roce 1898, současný dekor však vychází z originálů, které se částečně dochovaly a jsou součástí obou pásů. Třetí pás tvoří figurální scény s loveckými motivy, dvě mužské postavy v dlouhých suknicích, osedlaný kůň, muž štvoucí chrty na zajíce a postava ozbrojence se štítem a kopím zřejmě při lovu lva. Čtvrtý a pátý pás tvoří vějířovité listy a stylizované palmety. Šestý pás také tvoří zvířecí reliéfy – psi, vepři, trkající se berani. Sedmý pás tvoří stylizované lupeny akantů, osmý radiálně kladené listy bodláků a devátý pás tvoří propletený provazec lana. Desátý pás tvoří radiálně kladené palmety. Na jedenáctém pásu je šest figur oděných do dlouhých rouch.
Tento úžasný románský portál je v českém prostředí naprosto jedinečný a určitě stojí za zhlédnutí.
Detail z plastické výzdoby.
Kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem.