Hlavní obsah

Svůj život a kariéru ukončil zpěvák Jiří Schelinger skokem z mostu do Dunaje

6. 3. 2014, 12:54
Novinky, Robert Rohál

Jiří Schelinger prošel mnoha kapelami, ale největší úspěch si vychutnával až jako frontman skupiny Františka Ringa Čecha. Nejpopulárnější československý hardrockový zpěvák 70. let, okamžitě rozpoznatelný díky zastřenému syrovému hlasu, by v těchto dnech oslavil třiašedesáté narozeniny.

Foto: archiv autora

V hudební komedii Romance za korunu si Jiří Schelinger zahrál sám sebe.

Článek

Jiří Schelinger se narodil 6. března 1951 v rodině učitele hudby. Ač jeho rodiče žili v Praze, malého Jirku povila paní Schelingerová v domku prarodičů ve vesničce Bousov. Prostě se rozhodla, že svého prvorozeného syna porodí na venkově.

Klukovské léta prožil budoucí rocker se svým mladším bratrem Milanem v Praze Nuslích. Že mu byla souzena muzika, poznal jeho muzikální otec už velice brzy. Jako malý začínal Jiří Schelinger hrou na piano, posléze přešel na kytaru. A to už byl jen krůček k první kapele, čímž to celé začalo.

I když mu jeho první velký hit Holubí dům napsali jiní autoři, byl Jiří Schelinger zpěvák, který si uměl napsat vlastní písničku. Sotva se zprofesionalizoval a nastoupil do kapely, kterou řídil František Rigo Čech, šel - co se týče popularity - neuvěřitelně nahoru.

Byl zajímavý především pro rockové publikum, ale přesto tu a tam natočil písničku, která neměla s rockem nic společného. Určitě si vzpomenete na Šviháka lázeňského, Jahody mražený, Sim-sala-bim nebo popěvek Což takhle dát si špenát, což byla ústřední melodie stejnojmenné filmové komedie. Obvykle prý šlo o úlitbu, ať už směrem k jinému druhu publika, nebo k tehdy vládnoucím bohům, kteří rozhodovali, kdo bude zpívat a kdo ne.

Ale i ve své době populární Jiří Schelinger míval problémy, s nimiž pochopitelně nemohl v novinových rozhovorech vyrukovat. Soudruhům, kteří rozhodovali na nejrůznějších komisích o bytí a nebytí, prý vadil po všech stránkách. Z jejich pohledu měl "nemocný" hlas, dlouhé vlasy, "divně" se oblékal a k tomu ještě zpíval rock...

Ještě štěstí, že měl za sebou protřelého kapelníka a jasné výsledky úspěšnosti - vedle hitů, vyprodaných koncertů a úspěšných desek bodoval i v anketě Zlatý slavík. Dokonce si zahrál ve dvou filmech (Romance za korunu, Trhák), což nešlo jen tak přehlédnout. S Ringem za zády se stal Jiří Schelinger obdivovanou osobností mladého publika, které už jenom v jeho hudbě cítilo stejnou revoltu.

Do povědomí širokého publika se dostal díky nahrávkám, jako byly Dráty pletací, Boty děravý, René, já a Rudolf nebo Holubí dům, které natočil ještě se skupinou Faraon. Tu tehdy vedl dnešní bavič Karel Šíp. 

Ale až teprve s kapelou Františka Ringa Čecha začala Schelingerova popularita gradovat. Po debutovém albu Nemám hlas jako zvon (1975), s nímž ale nebyl moc spokojený, natočil s Čechovou kapelou hardrockové album Hrrr na ně... (1977) a téměř poloakustickou desku Nám se líbí (1979), na které se podíleli muzikanti z jiných žánrových oblastí, například Jan Hrubý, Oskar Petr nebo Petr Kalandra.

Avšak plánované album Zemětřesení, na kterém se podílel autorsky, už nestihl nazpívat. Bylo to na jaře v roce 1981, když odjel na televizní natáčení do Bratislavy, ale do Prahy se už nikdy nevrátil.

Svůj život a rozjetou kariéru ukončil 13. dubna 1981 nesmyslným skokem do ledových vod Dunaje. I když se vyskytla celá řada spekulací, skutečnost byla zřejmě taková, že k osudnému skoku z bratislavského mostu došlo z frajeřiny, v divné společnosti a pod vlivem alkoholu.

Reklama

Výběr článků